Již počtvrté jsem zasedla do volební komise. Tentokrát jsem si dokonce vylosovala funkci místopředsedkyně. Bohužel až vzápětí po přijetí této funkce jsem se dozvěděla, že žádné peníze navíc na rozdíl od členů nedostanu, ovšem na školení budu muset jít. Ale tak aspoň nová zkušenost. Při samotných volbách jsem kromě nějakých technických záležitostí, jako např. vylepování cedulí a připínání papírů na nástěnku, nic nedělala, akorát dohlížela na řádný průběh voleb. Asi proto tedy žádné peníze navíc (:-D). Jindy by mi to vadilo, cítila bych se divně, ale tentokrát ne, potřebovala jsem se nutně učit, tak jsem to přivítala. Ačkoli stejně moc lidí nechodilo.
Nevím proč, ale přišlo mi to letos jako nejvíc vyčerpávající. Možná proto, že jsem se celou dobu učila a zároveň se nemohla odprostit od neustálého hlasitého povídání některého člena komise, takže vlastně dvojí soustředění? V nějaké diskuzi na internetu jsem si dneska náhodně přečetla, že v nějaké volební místnosti bylo ticho jako v hrobě. Určitě bych to taky přivítala více.
 |
| Zdroj:http://sardice.cz/soubor/1504be7d33/20080908160325.jpg |
Avšak na druhou stranu tohle nebylo jen tak ledajaké klábosení o ničem. Sešli se nám tam tři starší důchodci – 80letý, 73letá, 70letý – a ti celou dobu něco nahlas vykládali. Minimálně dva z nich vysokoškolsky vzdělaní, což zaručuje vysokou erudovanost, protože tehdy ještě vysokoškolské vzdělání nebylo masovou záležitostí. A když k tomu přidáme ještě obrovské množství životních zkušeností a vzpomínky, vznikne z toho velmi zajímavé vyprávění, které by se především v případě Paní 73leté mělo sepsat jako její paměti (já se hlásím :-D). O našem městě věděla snad úplně všechno od první republiky až po současnost a dokázala to podat poutavým způsobem. Říkala jsem si, že ona je přesně ten člověk, kterého považuji za ztělesnění vzdělanosti. Neskutečné, jak obrovský měla všeobecný přehled a úžasnou paměť na všechna možná data a letopočty (ačkoli mě překvapilo, že neví, co je to Gaussova křivka :-D). Na takovéhle intelektuální vyprávění já nejsem ze své rodiny vůbec zvyklá. Říkám si, že bych jednou chtěla být taky takto vzdělaná, hodně mě namotivovala k celoživotnímu učení se (jako jeden ze základních principů vzdělávací politiky) a obdivu ke způsobu života v minulosti :-))
A tak jsme na dva dny ve volební komisi obnovili tradiční draní peří, bez peří.
Tolik lidí v mém okolí bylo v komisi, až si začínám říkat, jestli bych to taky někdy nezkusil. :-) Věřím, že to může být zajímavá zkušenost, ale tady ty eurovolby ti opravdu nezávidím - hlavně díky slabé účasti, což ti nakonec mohlo více vyhovovat kvůli učení, ale zase jsi tam měla jiný rušivý element co... :-D
OdpovědětVymazatNaštěstí jsem se nenudila, ale občas jsem litovala, že nemám s sebou špunty do uší :-D
VymazatJo, určitě to zkus, pokaždé mi to něco dalo. A v současnosti se už do volební komise může v pohodě dostat každý.
U nás zase byla ženská, kterou evidentně baví, když může sekýrovat lidi. Vždycky mě to zmate, protože si pokaždé myslím, že ji štve, že se k ní nikdo nechce jít zapsat a ona rozdává jen obálky. Ale i u toho dokáže být na lidi hnusná.
OdpovědětVymazatJá jsem chtěla do volební komise, ale nebyla bych toho schopná. I za ty peníze. Prostě ne. Jsem takový skeptik, že už i ve volbách vidím zlo.
OdpovědětVymazat