neděle 30. prosince 2012

Z mého roku 2012, i něco pro senzace chtivce

Protože jsem letos to blogování docela flákala, bylo by dobré ten rok tak nějak po měsících shrnout, abych si zachovala vzpomínky a vy neztratili přehled o mém životě (:-D). Budu psát to, co se mi jako první vybaví, když si vzpomenu ten daný měsíc. Možná se objeví i něco málo pro senzace chtivce ;-) 
Zdroj:http://www.colourbox.com/preview/3028080-30193-tree-winter-spring-summer-autumn-calendar-2012-vector-illustration.jpg
Leden 2012 – Zažila jsem svoje první zkouškové, myslela jsem si, jak je to hrozné, ale ve skutečnosti to bylo úplně v pohodě oproti dalším semestrům (:-D). Místo učení na tu nejtěžší zkoušku jsem raději psala vlastní rukou dopis panu Ideálnímu, protože se mi po něm stýskalo. Ale všechny zkoušky jsem udělala na první pokus :) 

Únor 2012 – Byli jsme s L. bruslit. Trochu pršelo, takže jsme se na kluzišti mohly pořádně vyřádit. Viděla jsem fotku z dnešního bruslení a bylo tam fakt přeplněno (:-D). Jinak si ještě vzpomínám, že teploměr v tomto měsíci ukazoval arktické teploty kolem -20 °C a já jsem i v takových mrazech musela roznášet noviny. Kupodivu mi v těch všech vrstvách oblečení, co jsem měla na sobě, bylo vedro (:-D). Doufám, že letos bude mírnější zima. 

Březen 2012 – Začala jsem si psát svůj soukromý deník a mimochodem stále píšu, proto jsem jaksi spontánně začala na blog přispívat méně častěji, podle archivu se to dá dobře pozorovat. Navíc jsem si zapsala více předmětů, než bych doopravdy musela, takže jsem se už pomalu začínala i více věnovat škole. Na ty tři příšerné eseje do jednoho předmětu asi jen tak nezapomenu (:-D). 

Duben 2012 – Akorát si vzpomínám na číslo deset, což byl počet kluků, kteří mě o Velikonocích přišli vymrskat. Ačkoli zpětně vůbec nechápu, kde se vzali a kdo to všechno vůbec byl (:-D). Možná si podle mého psaní myslíte, že jsme s panem Ideálním opravdu ideální pár, ale samozřejmě tomu tak není. Podle svého deníčku jsem zrovna v tomto měsíci něco řešila (teda já jako každá ženská furt něco řeším :-D) ohledně našeho vztahu. Prostě jsem se na něm nemohla s něčím smířit, nebo jsem si asi myslela, že třeba svůj postoj změní … Kupodivu můžu říci, že nyní jsem se s tím už smířila :) A dostala jsem vlastně svoje první Áčko (a zatím taky poslední, nesmějte se mi prosím :-P). 

Květen 2012 – Já i pan Ideální jsme byli plně zaneprázdněni zkouškami a školními povinnostmi. Ani deník nemluví o něčem výjimečném či zajímavém, to je hrůza. Beru si z toho poučení a doufám, že tak nedopadnu i těch o zkouškových (:-D). 

Červen 2012 – Oslavili jsme s panem Ideálním roční výročí, mimochodem dnes je to přesně rok a půl :) Připravila jsem pro něj program, takovou hru, v podobě vzpomínek na významné události našeho vztahu. Nakonec jsme skončili v cukrárně, kde jsme měli první rande, dali jsme si oba to stejné co před rokem – zmrzlinový pohár a potom mojito. Taktéž proběhla jeho promoce a získal červený diplom pana inženýra. Já jsem si na tu příležitost úplně shodou okolností koupila šaty ve stejné barvě jako onen diplom (:-D). Úspěšně jsem zakončila druhé zkouškové pouze s jednou zkouškou udělanou až na druhý pokus (:-D). 

Červenec 2012 – Prožívala jsem krizi způsobenou náročným zkouškovým, resp. tím, že jsem se věnovala vlastně jenom škole a panu Ideálnímu a náhle jsem neměla absolutně co dělat. Nic mě nebavilo, žádnou další brigádu kromě roznášení novin jsem nikde nesehnala …, prostě něco jako deprese. Napsala jsem si tedy seznam věcí, které chci během prázdnin zvládnout. Něco se povedlo, něco ne, ale už to bylo lepší. S panem Ideálním jsme v závěru tohoto měsíce jeli na první společnou dovolenou k Máchovu jezeru. Bylo to tam s ním skvělé, skoro jako moře, které jsme nakonec zavrhli, ačkoli by se nám oběma líbilo :) 

Srpen 2012 – Myslím, že tady nastal docela zvrat v mém životě. Řekla jsem si, že pokud se mi někdy naskytne nějaká příležitost, jakákoli, prostě se ji pokusím využít bez ohledu na to, ať to vyjde, nebo ne. Pořád to praktikuji a cítím se dobře:) Třeba zrovna dnes jsem poslala životopis se žádostí o praxi do jedné firmy. Nebudu se stresovat, jak to dopadne, protože tím stejně ničeho nedosáhnu, pak mi třeba dají vědět (:-D). V tomto měsíci jsem zatoužila po chvílích strávených společně s rodinou. Podnikli jsme všichni výlet na kopec za město a bylo to úžasné, později jsme se ještě jeli podívat do Bratislavy :) Něco pro senzace chtivce, málem jsme se s panem Ideálním rozešli (možná za to taky částečně mohl PMS :-D), resp. jsem svoje emoce nedokázala udržet na uzdě před rodinou. Zůstali jsme však spolu :-* 

Září 2012 – Rozhodla jsem se, že každý týden podniknu něco, čím se ten týden bude odlišovat od týdnů minulých a budoucích, klidně nějakou maličkost. Zúčastnili jsme se třeba honu na Barona v ulicích naší moravské metropole. Jako trénink jsem začala hrát online Osadníky z Katanu, ve skutečném turnaji jsem pak získala čtvrté bramborové místo :) 

Říjen 2012 – Hned od prvního října se mi snad ztrojnásobilo množství novin, které teď každý den kromě neděle musím roznášet. Začala jsem vstávat mnohem dříve, nyní kolem 5:15 – 5:30, ale s chozením dřív spát to moc slavné není, takže jsem si pomalu zvykla na šest hodin spánku denně. Nemůžu se tedy divit, že jsem předevčírem v hlavní vysílací čas usínala u mého nejoblíbenějšího filmu Mrazík. Ve škole mi taky začaly průběžné testy, celkem jsem jich za semestr napsala sedm, takže jsem na zkouškové vycvičená a doufám, že už se nebudu nijak stresovat :-D S panem Ideálním jsme byli na koncertě Elánů. Něco pro senzace chtivce, můj prastrýc poslal dopis, ve kterém vytáhl rok starou událost, na kterou jsem již dávno zapomněla, úplnou malichernost, a naznačil, že mě vlastně nenávidí a kvůli mně už nikdy nemůže přijet za babičkou. Necítila jsem se absolutně vinna, ale poslala jsem mu písemnou omluvu ;) 

Listopad 2012 – Pronikla jsem do tajů time managementu, hodně mě to zaujalo. Pro svou esej jsem přečetla knížky Snězte tu žábu a Mít vše hotovo. Více se mi líbila ta druhá svou konkrétností, pořád plánuji, že si ten systém zavedu, ale ještě se tak nestalo (:-D). Něco pro senzace chtivce, ani mně se nevyhnuly ty zvěsti o 21. 12. 2012. Hodně jsem o tom přemýšlela, v rodině i s panem Ideálním jsme se o tom bavili. A nakonec jsem došla k závěru, že pokud se ten den něco stane, budou za to moci lidé, kteří to něco udělají právě kvůli datu, co je v kalendáři. Sebenaplňující proroctví se tomu odborně říká, naštěstí se nic takového nestalo :) Taky jsem se zúčastnila veletrhu neziskových organizací, připnula si na tašku placku s nápisem „Budu dobrovolník“ a rozhodla se, že to vyzkouším :) 

Prosinec 2012 – Docela jsem filozofovala o svém životě a dospěla jsem k závěru, že bych chtěla dělat práci, která je užitečná a lidem neškodí. Bohužel jsem našla jen minimum příkladů. Minulý rok jsem si chtěla pořádně užít předvánoční atmosféru a v klidu nakoupit dárky, tak jsem si na poslední týden před Vánoc nedávala žádnou zkoušku. Letos toho mám mnohem mnohem víc, tudíž to bylo potřeba. Můžu však říct, že jsem si to užila i tak :) Poprvé s námi Vánoce tráví i druhá babička. A momentálně mám v ISu 10 kreditů za tento semestr (:-P).

Hezký Silvestr i nový rok 2013 :-)

středa 26. prosince 2012

Vánoce v minulém století a dnes

Letošní Vánoce jsou u nás trošku jiné než obvykle. Už třeba tím, že sníh vydržel :-)) Ale hlavně přijela totiž rovnou z nemocnice babička, takže rázem se v našem malém domě pohybovalo sedm lidí (+ jeden Kocour) a zdvojnásobil se počet příslušníků nejstarší generace. K tomu ještě štědrodenní přípravy a netolerantnost, nepřizpůsobivost mého bratra … Ale jo, zvládli jsme to docela dobře, nijak zvlášť jsme se nepohádali (:-D). Chtěla jsem vyzkoušet, co nám říkal pan docent o konverzaci se staršími lidmi. Podle něj se s nimi dá bavit o třech stěžejních tématech – o zdraví a nemocech (to se však spíše baví mezi sebou), o smrti (to jsem tak dvakrát zkoušela na babičce a vždycky se rozbrečela) a mládí (jediné téma, o němž se dá s jednou babičkou trochu povídat). Druhé babičce jsem tedy položila otázku, jak probíhal její Štědrý den někdy v 50. letech minulého století, když jí bylo kolem patnácti let. Vzápětí jsem toho velmi litovala, protože babiččina řeč se zvrhla v úplně něco jiného. Začala mluvit o panence, která se jí vždy před Vánoci podivně ztratila a pak ji našla jako dárek pod stromečkem v novým šatičkách. Prý byla opravdu šťastná a vlastně všechny děti v té době byly velmi šťastné, ačkoli dostávaly jen drobné dárky. Dnešní děti prý nejsou vůbec šťastné, neváží si dárků za tisíce, které dostávají. Tehdy byly Vánoce úžasné, nyní jsou úplně příšerné … Naštvala jsem se. Jak může takto generalizovat, když o dnešních dětech nic neví? Má snad nějaký relevantní komparativní výzkum, aby to mohla tvrdit? (:-D) Radši jsem se šla ještě před večeří projít ven. Štědrovečerní večeře potom naštěstí proběhla v klidu, možná taky proto, že jsem pustila trochu hlasitěji koledy, tudíž se nemohly moc dobře vést nějaké debaty. 
Zdroj:http://www.plan59.com/images/JPGs/xmas_1948_watchmakers_0.jpg
Avšak na tomto obrázku z 50. tet ty Vánoce opravdu vypadají nádherně, tak možná měla babička pravdu (:-D). 

Uvědomila jsem si, že v rodině dodržujeme hodně vánočních rituálů, jak by řekl pan docent. Letos jsme zavedli líbání pod jmelím každý s každým (ale pan Ideální přijede až zítra :-D) a přáním veselých Vánoc. Taky jsem se rozhodla, že každý rok zanesu bezdomovcům trochu cukroví. Mimochodem, věděli jste, že bezdomovci na toto oslovení slyší? Přesvědčila jsem se o tom včera v podchodu, když jsem o svém záměru vyprávěla panu Ideálnímu (:-D). Tentokrát je však nechci dát nějakým ožralům jako minulý rok. Líbilo by se mi koupit si od nějakého z nich Nový prostor a za to mu nabídnout trochu cukroví, možná i prohodit pár slov. Mám jednoho vyhlédnutého, snad bude zrovna v práci, až za ním půjdeme (:-D). 

Co se týče dárků, letos jsem se těšila hlavně na ohlasy ostatních. Já jsem byla se všemi, co jsem nakoupila, spokojená. Snažila jsem se taky zapojit trošičku důvtipu, nebo aspoň aby to nebyly tak úplně obyčejné dárky. Samozřejmě nebyli příliš nadšeni. Jedné babičce jsem koupila úžasné teplé ponožky s 3D pandí hlavou. Tlačila by jí, tak mi je dala (:-D). Druhá babička zase našla ve vánočním papíru zabalenou mycí žínku s pejskem taktéž ve 3D, aby měla větší motivaci se koupat. Řekla, že by se s tou žínkou ještě více zašpinila, takže taky nic. Je téměř nemožné sehnat nějaký dárek, kterým by nepohrdla. Brácha nemá čas číst teoretickou knížku o učení cizích jazyků, tak si ji přečtu já (:-D). Druhému bratrovi jsem dala nějakou emulzi proti akné speciálně určenou pro mužskou pleť. Divil se, že mu to na nějaký pupínek po dvou hodinách nepomohlo (:-D). A Kocourovi sušené ryby vůbec nechutnají. 
S panem Ideálním si dárky předáme až zítra, doufám, že konečně dorazí nástěnný kalendář, co jsem mu přes internet objednala minulou neděli. Jinak mám pro něj mimo jiné taky dárek trošku v infantilnějším duchu, snad se moc neurazí, ale mě to prostě zaujalo a říkala jsem si, že by se mu to jakožto inženýrovi mohlo líbit (:-D), po zkušenostech s ostatními ale asi ne. V každém chlapovi však vždycky zůstane trochu dítěte (:-P). Je to taková praskající směs do koupele pro kluky :) 

A co jsem dostala já? Kupodivu má Ježíšek stejnou velikost bot i oblečení, dokonce i docela vkus, takže oblečení i boty, co jsem dostala, se mi líbí i sedí :-) Pro upřesnění já ten Ježíšek nejsem ;) Ještě zmíním knížku, kterou jsem si přála ze všeho nejvíc – Třeskutá kniha o Teorii velké třesku (:-P). 
Zdroj:http://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/169805_big.jpg
Jinak mě mrzí, že jsem na půlnoční neustále usínala a nešlo to prostě nijak ovládnout. Já se jako ranní skřivan prostě nezapřu (:-D). Na první svátek vánoční jsem potřebovala na chvíli vypadnout z baráku a zároveň vidět pana Ideálního, tak jsme konečně zašli na Hobita. Jako ušlo to, ale já prostě nemám ráda fantasy. Ovšem scény, kde se mluvilo, např. ta s hádankami, se mi líbily :-) 

Tak si užívejte Vánoce :-)

středa 19. prosince 2012

Předvánoční radost

Ani nevíte, jak mi to blogování během posledního měsíce chybělo, jenže jsem si jaksi nedokázala najít čas na to, abych něco napsala, ačkoli nápady by byly. Prostě jsem raději upřednostnila svůj reálný život, ale teď bych se zase psaní chtěla věnovat více :) Dneska jsem si napsání tohoto článku dala jako odměnu za to, že se naučím předposlední část do předmětu, z něhož mám zítra odpoledne ústní zkoušku. Abych byla hodně motivovaná a měla se na co těšit. Avšak tenhle systém odměn na mě příliš nefunguje, protože mám strašně slabou vůli a pokud ta odměna je dostupná, obdaruji se ještě před splněním úkolu (:-D). Třeba sledování seriálu The Big Bang Theory a zpravidla nezůstane jenom u jednoho dílu, ale podívám se rovnou tak na tři. Když on je to tak úžasnej seriál, HIMYM se s poslední sezónou hodně propadl a může se jít zahrabat. Ale abych mu tak úplně nekřivdila, teď u posledního dílu jsem brečela, jak to bylo dojemný (:-D). Ale to jsem trochu odběhla. Kdybych se mohla spolehnout na svou běloruskou kolegyni, s níž jsem „psala“ nejtěžší, nejšílenější, nejhroznější … (doplňte si jakákoli negativa, co vás napadají) seminárku v životě a vlastně vůbec netuším, co po nás ten pan Ph.D. chtěl, už jsem si mohla vychutnávat tvoření tohoto článku dříve. No nakonec jsem to splácala celý sama, protože ona asi jenom opsala některé odstavce z knížky, což naše školní aplikace Vejce vejci rozhodně pozná a byly bychom právem obviněny z plagiátorství. Jenže teď se samozřejmě naskýtá otázka, jestli ji mám do té práce vůbec zahrnout jako autorku? Pan Ideální tohle moc dobře zná a radil mi, že pokud ji nechci ztratit jako kamarádku, měla bych to udělat. Jenže je to tak nespravedlivé … Na druhou stranu to určitě máme celý blbě, tak asi není moc co řešit. 

Ale jinak prožívám předvánoční radost. Ještě v pátek jsem neměla nakoupený ani jeden vánoční dárek, akorát pár tipů. Vlezla jsem do svého oblíbeného knihkupectví a kdybych u sebe měla dostatek peněz, asi bych tam byla schopná každému něco koupit (:-D). Nakonec jsem bráchovi sehnala knížku o tom, jak úspěšně studovat cizí jazyk, protože se mě již několikrát ptal, jak by to měl udělat, aby to bylo opravdu efektivní, mimochodem už mi taky leží v seznamu knih, které si někdy chci přečíst (:-D). 
Zdroj:http://im9.cz/iR/importprodukt-orig/1c5/1c530ae666c8ab5c6f167d7e7b58378a--mmf250x250.jpg
Jak jsem tam tak procházela mezi regály, otočím se a vybafne na mě moje momentálně nejoblíbenější knížka Mít vše hotovo. Zrovna jsem ji ten den musela vrátit zpět do knihovny (a zítra ji možná mimo jiné budu obhajovat u zkoušky, protože pan Mgr. tento typ knížek nemá vůbec rád :-D), tak jsem pomohla Ježíškovi s nákupem dárků pro sebe (:-D). 
Zdroj:http://data.bux.cz/book/013/394/0133942/large.jpg
Až sem zřejmě zním hodně sobecky, ale pro poslední dárek toho dne jsem se velmi obětovala (a můj úžasný pan Ideální se mnou :) Nejlepší je spontánní nákup dárků a největší radost máte z těch, které nezískáte jen tak zadarmo, čímž nemyslím jen finanční hodnotu. Zrovna v tom knihkupectví měla mít autogramiádu jedna kandidátka na prezidenta, oblíbenkyně především mého taťky, takže dárkem se stala její kniha s vlastnoručně napsaným věnováním (i pro mamku). Jenže paní kandidátka se zasekla v zácpě, a proto dorazila až skoro o dvě hodiny později. Vydrželi jsme tam na ni čekat :) Sice jsem si s ní potřásla rukou, ale mým favoritem stejně zůstal někdo jiný (:-P). Přijela i nějaká televize, takže jsme na fotce na internetu a i ve videu. Bylo hodně těžké o tom doma nic neříct a nedat jim ten dárek hned (:-D). 

Druhou radost mi udělala jedna suprová asi měsíc dopředu plánovaná akce s úžasnými lidmi z vysoké, žádná chlastačka, bavili jsme se hraním Activity, pojídali jednohubky, brambůrky, podobné dobrůtky a předali si vánoční dárky :) Vůbec nevadí, že je to od mého města vzdáleno vzdušnou čarou 50 km. Zjistila jsem, že se mi líbí mít takovej větší rozlet na všechny možné světové strany od naší moravské metropole (:-D). Dostavil se pocit, kterej jsem snad ani nikdy pořádně nezažila … že by mě mohli brát takovou, jaká jsem a možná i začlenit do jejich party (samozřejmě s panem Ideálním :) Prostě když to člověk vidí v těch seriálech, jak jsem se o nich zmiňovala výše, taky by to chtěl taky zažít (:-D). Takovéto to silné dlouhotrvající přátelství.