Vzdělání je důležité, ale na prvním místě stojí schopnosti.

Jestli někdo čeká, že se budu rozepisovat o dnešní první písemné maturitní zkoušce z češtiny základní úrovně, tak má smůlu. Očekávám, že dojmů se po celém internetu najde opravdu hodně, jistě se dohra objeví i ve zprávách či novinách. A mě nebaví co? Být konformní. Ale jo, zdálo se mi to těžké. A myslím, že můj seznam "společností", které navrhuji zrušit, má již tři položky - Nova, Scio, Cermat. Možná se ze mě brzy stane anarchista a budu požadovat zrušení celého státního aparátu.
Btw. Říkám si, jestli jsem něco onehdy v novinách špatně přečetla, nebo je ten Cermat fakticky tak naivní? Utopie v dnešní informační společnosti zní : "Maturitní testy se zveřejňovat nebudou, protože je příští roky budeme opět zadávat ve stejné podobě. Vývoj nových otázek je přece ták hrozně složitý (Podívejte se na Scio)." Bude to opravdu fér? Vždyť ještě neuplynulo ani 24 hodin a již jsou internetové diskuze plné spekulací nad možnými správnými odpověďmi.
Spíše bych chtěla projevit svůj názor na maturitu jako takovou, který se u mě nezformoval ze dne na den, ale dnes jsem se v něm utvrdila.

Pan ministr školství Dobeš si usmyslel, že počínaje naším ročníkem už maturitu nedostane jen tak ledaskdo. Proč? Musíme si ujasnit, co si pod pojmem maturita představujeme. Cesta je důležitější (a strastiplnější) než cíl. Podle mého názoru by maturita měla symbolizovat pouze jakési slavnostní ukončení střední školy. Shrnutí a osvěžení si těch nejdůležitějších poznatků, které jsme během studia získali a následné popovídání si o nich s vyučujícími, samozřejmě na  jisté intelektuální úrovni. Nic víc, nic míň. Účelem by rozhodně nemělo být vyrazit třeba polovinu lidí s tím, že to neudělali. Učitel by měl určitě také přihlížet ke studentově snaze a práci během celých čtyř let. Maturita by měla být subjektivní záležitostí ze strany učitelů (Včetně písemných prací. Nějak se nedokážu smířit s tím, že ji kantor musí opravovat podle předem zadaných kritérií. Co třeba cit?), ne objektivní ze strany čteček křížků v záznamových arších. Nějaké didaktické testy z jazyků jsou podle mě úplně zbytečné. Nevidím důvod, proč by neměl mít téměř každý maturitu, vždyť je to pouze potvrzení absolvování střední školy. Že by měla být maturita vstupenkou na vysokou školu? Tyto dvě věci bych od sebe oddělila, natožpak kdyby vysoké školy vlastně vůbec oficiálně netušily, za jaký výkon studenti získali zrovna takové hodnocení. 

Stávající model, praktikovaný ještě do minulého roku, byl vyhovující. Lépe maturitu nikdo nepřipraví. A zcela sjednotit také nejde, to bychom nejprve museli sjednotit celé středoškolské vzdělávání. Současná státní maturita je příliš komplikovaná, nedomyšlená a dlouhodobě neudržitelná. A všem jde jedině o prachy! Jsem zvědavá, jak tohle všechno skončí a co se stane po slibovaném Dobešově odchodu.

Abitur

Tak jo, nebudu vůbec originální, když vám popíšu, jak proběhla moje ústní část maturity, ale udělat to musím :)

Řeknu vám, že nejvíce jsem se maturity asi bála v pondělí při zahájení, kdy se mě zkoušení ještě netýkalo. Úplně, ale fakt úplně nejhorší to má člověk, který jde maturovat jako první ze všech v pondělí. Neví, do čeho jde, jak to má brát, prostě nic. Navíc je u jeho zkoušky přítomna skoro celá třída, aby s napětím zhlédla to drama. Všichni jsme seděli vystrašení a hltali každý pohyb, slovo zkoušené spolužačky, báli se, aby něco neřekla špatně, zahodili všechny antipatie a soucitně trpěli s ní. Pak přišel na řadu druhý spolužák, který vše zvládl bravurně. Tehdy ze mě spadl strach z nějaké maturity. "Vždyť je to jenom obyčejné zkoušení a víceméně taková formalitka," opakovala jsem si následující dva dny a opravdu mi to pomohlo, abych zůstala před i při maturitě relativně klidná.

Dnes nadešel můj velký den. Probudila jsem se někdy kolem půl páté a už jsem nemohla zabrat. V hlavě se mi mírně honila filozofie 19. a 20. století a já jsem s překvapením zjistila, že si i z těchto dvou snad nejtěžších otázek něco pamatuji. Ujasnila jsem si, že si chci vytáhnout globální problémy lidstva a Ostře sledované vlaky, Spalovače mrtvol, nebo Báječná léta pod psa. A s 1,5 hodinovým předstihem vyrazila směr škola.

Zdroj:http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQMvVqg3KLDGbB6UIVNcVpqiu3hloEiAA7_80l20adXWlLO9dGmQQ

Jako první na mě čekala zkouška z češtiny. Jelikož hodně knížek z mého seznamu mám s něčím/někým spojeno, říkala jsem si, že moje vytažená otázka bude také něco symbolizovat. Vytáhla jsem si Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Je zajímavé, že mě na potítku chytla šílená bolest u srdce. Říkala jsem si, co se asi stane, až tam sebou seknu. Naštěstí v pohodě. Byla to jediná knížka, kterou jsem nepřečetla celou, nýbrž jen první díl. Samozřejmě se na mém pracovním listě objevil úryvek z nějakého jiného dílu a pan profesor se mě zeptal na mou znalost daného příběhu. O lajtnantovi Dubovi jsem slyšela poprvé. Už dříve jsem si říkala, jestlipak bych si neměla doplnit své švejkovské vzdělání? ... Dostala jsem 8 bodů z 9.

Další byly společenské vědy (zsv). Opět jsem neměla příliš šťastnou ruku a vylovila si otázku s názvem Politický systém. Minulý rok jsem se byla podívat na jediné maturitě ze zsv a ta holka si vytáhla stejnou otázku - náhoda. Vzpomínám si, že ani netušila, že následující víkend proběhnou volby, jak byla zavalena učením. Hmm, ani jsem tu otázku neměla pořádně zpracovanou, protože jsem nevěděla, co tam vlastně všechno patří. Popovídala jsem si s panem profesorem o politice, o kterou se až tak příliš nezajímám, tudíž mi některé "detaily" unikají. Pěkně mě podusili na většinovém a poměrovém politickém systému. Pletou se mi a nedokážu je zřejmě srozumitelně vysvětlit. Dostala jsem 2. Avšak chudák spolužačka, která si vytáhla tu tolik spílanou a nepochopitelnou filozofii 20. století, ale dala to.

Posledním dnešním předmětem byla angličtina. Na ni mi jaksi o svaťáku nezbyl čas, a to jsem měla na učení jenom tři předměty. Přiznávám, měli jsme ústní maturitu jednodušší než v minulých letech, protože si třeba nedokážu představit, že bych se měla učit do čtyř předmětů. A nechápu, proč si někdo dává školní matematiku a státní angličtinu zároveň (:-D). Jen včera večer jsem si za tři hodiny prošla všechny knowledge otázky, kromě global and environmental problems - ty nejtěžší, ale naivně jsem věřila, že je když tak nějak obkecám. Aspoň zde se na mě konečně usmálo štěstí a já jsem dostala Geography and Government of the Czech Republic (I školní maturitu máme rozdělenou podobně jako státní na introduction, describing pictures, statements, knowledge part, role play). Takže jsem jim tam podruhé zopakovala náš politický systém. Asi bych se měla stát politoložkou, co říkáte? A slíbila jsem jim, že se po maturitě naučím vařit (:-D). Ale úplně jsem koukala, jak v té angličtině valím, což bych si o sobě nikdy nemyslela, zvlášť když jsem se na ni skoro ani nepodívala. Jasná 1 :-)

Ústní mám za sebou, ale ještě mě jako všechny ostatní letošní maturanty čeká písemná část, takže necítím prakticky vůbec žádnou úlevu. Učení bohužel nekončí, následující týden se budu věnovat matice.

Děkuju všem, kteří na mě mysleli :-)

Btw. Konečně se můžu svobodně věnovat četbě knížek. Kupodivu mě během studia literatury zaujaly mnohé z předkládaných. Hodlám si některé z nich přečíst, např. Sophiina volba, Jméno růže, 1984, Lolita, něco od Kafky aj. Všimli jste si sloupce v menu, ne?

Pozdrav ze svaťáku

Abyste sem nechodili zbytečně, píšu vám krátký pozdrav ze svaťáku, který se už pomalu blíží ke svému závěru. Musíte přece vědět, jak se mám v tak zásadním týdnu mého života, ne? Nevytáhnu žádnou skvělou historku, se kterou bych vyhrála soutěž v pořadu pro ženy osamělé v pravé poledne doma. Vidíte, jak je ten pořad pro mě hrozně inspirativní (viz minulý článek), a to se na něj fakt vůbec nedívám. Nenarostly mi během týdne všechny zuby moudrosti, ani nepřijel kamarád a neuchýlili jsme se spolu na chatu, kde jsme si nevyměňovali informace, tudíž to nevypadá, že bych měla za devět měsíců chovat.

Zdroj:http://fc01.deviantart.net/fs27/i/2008/090/9/0/Summer__by_AnaKidd.jpg

Omezila jsem pobyt na počítači, ale zároveň se paradoxně stala více fixovanou na Facebook a email = kontakty se světem (:-D). Beze slov i písmen jsem se usmířila s jednou osobou. Zharmonizovala jsem se s přírodou. Venku je tak nádherně :-))) Většinu času trávím na zahradě, kde se učím a zároveň opaluji. Příjemně jsem se spálila. Včera se mi na zádech objevil takový zvláštní vypálený útvar, vůbec nevím od čeho. Že by něco symbolizoval? Nemůžu být přece ve svých nových šatech s výstřihem - pojistka, kdybych náhodou měla okno ;-) - o maturitě bílá jako stěna, že? Co by si o mně pan předseda, který se jmenuje stejně exoticky jako jeden bývalý brazilský fotbalista, pomyslel? 

Na učení se mi páří mravenci, lezou tady podivné housenky, ptákům je úplně jedno, kam z nich co padá a naschvál provokují našeho kocoura. Ke všemu teď probíhá nějaká slavnost ve venkovních prostorách blízké školy a hrají tu moje oblíbené písničky. 

Prostě se mám celkem dobře :-) Ale už by mohlo být po všem. Dospěla jsem do fáze, kdy je mi jedno za kolik odmaturuji, hlavně že se tak stane. I když asi bude hodně velkej trapas, jestli dopadnu poněkud hůře, co? Nebudu sem psát, že nestíhám, že už dál nemůžu, že nic neumím, že chci, aby tento příšernej týden skončil, abyste mi poslali maturitní otázky, které mi chybí ..., protože je všude takovýchto výkřiků plno a mě začínají unavovat. 

Ještě se vám musím s něčím pochlubit. Na oboru speciální pedagogika jsem se umístila na 766. místě, brali 97 lidí (:-D). Vykašlala jsem se totiž na přijímačky, protože jsem zjistila, že se tímto směrem prostě ubírat nechci a přihláška byla jenom úlet či rozmar.
Btw. Nevypila jsem ani jeden BigShock, Semtex, RedBull ..., žádné kafe, čaj, alkohol, cigareta apod. Jsem prostě čistá jako lilie a nehodlám na tom do maturity nic měnit ;-)

Za pět dní budu mít půlku za sebou. Mějte se :)

EDIT - Právě jsem se dozvěděla, že jsou již známá definitivní rozhodnutí o (ne)přijetí na Masarykovu univerzitu. Sice jsem to očekávala, ale nyní již mám potvrzeno, že jsem přijatá na pět oborů - Matematika - ekonomie, Sociologie, Mezinárodní vztahy - sociologie, Sociologie - veřejná politika a lidské zdroje, Sociologie - sociální práce. Ne že bych se chtěla chlubit, ale takovou důležitou věc sem přece musím napsat :-))) Ještě si vybrat, že? (:-D)  

Všude samej chlast

Chlast. Chlast. Chlast.

Zdroj:http://th03.deviantart.net/fs9/PRE/i/2006/074/6/8/Alcohol_by_Tinluthien.jpg

Česko je zasaženo epidemií alkoholismu, tvrdí lékaři a Byl jsem opilý, omlouvá Bárta své výroky...  na mě vybafne hned, jak se mi načte domovská stránka mého prohlížeče. Otevřu Facebook a automaticky čtu "Chápete Vasilovo chlastání?" místo "chování" (nejsem však daleko od pravdy). Úplnou náhodou zaslechnu v televizním pořadu pro ženy osamělé v pravé poledne doma, který sleduje babička, debatu o Češích a jejich zábavě, která se neobejde bez alkoholu. Postesknu si, že bych chtěla žít v arabském světě, kde se lidé dokážou dobře bavit i bez povzbuzujících látek, vzápětí mi však dochází, jak těžký život bych tam jako žena měla. Přinejmenším v Turecku je snad běžné, že muž svou manželku bije, a to jsme se nedostali ještě do Evropě vzdálenějších arabských zemí. Babička mi řekne, že je zcela normální, aby chlap chlastal, teda vlastně že každej chlap chlastá. Když se nad tím zamyslím, asi má pravdu, teda kromě mého táty (:-).

To není všechno. Navíc mi bylo vytknuto, že nepoznám, když mi někdo píše v opilosti. Nikdy mě nenapadlo, že všechny příspěvky, které se na a přes internet pošlou po půlnoci, bývají většinou výplody opileckých myslí. Doporučila jsem dotyčnému vyhledat odbornou pomoc, ale zřejmě jeho chování není v dnešní evropské společnosti nic neobvyklého. Opět pociťuji jakousi deziluzi. Když jsem na mol, nelezu na internet, abych se tam ztrapnila ještě před dalšími stovkami lidí, ne?

Avšak teď trošku z jiného soudku. Projevili o mě zájem jistí TŘI pánové ze tří různých koutů naší vlasti. Rádi by mě poznali osobně, chápejte, vzali mě na rande. Tady se někdo má :-))). Mám já na tu orwellovskou čtyřiaosmdesátku ale dvoutřetinové štěstí, co? :o)

Jelikož mi dneškem začíná svaťák, jdu se raději opíjet učením, abych zapomněla na problémy dnešní společnosti. (Tu nejpesimističtější otázku o globálních problémech lidstva mám už naštěstí za sebou.)    

Facebooková senzace

Asi bych sem o této záležitosti příliš psát neměla. Mohla bych někoho poškodit. I když si myslím, že bych tomu člověku ublížila méně než někteří, protože vy jej neznáte. Můj spolužák ze stejného ročníku si sáhl na život. Kdybych to řekla trochu drsněji po našem, zhompl se na trámě. Netuším, co ho k tomu vedlo, znala jsem jej pouze od vidění ze školy. Rozhodně byl extrovertní typ člověka s hromadou kamarádů. Že něco takového provede by mě v životě nenapadlo, stejně jako u nikoho jiného z mého okolí. Je to smutné. 

Ale teď bych chtěla řešit něco trochu jiného. On není pryč, stále ještě žije, i když nevnímá nebo spíše nereaguje, prostě leží v kómatu. Jak tohle všechno vím? Jeho blízcí na Facebooku založili událost, které se mohou symbolicky účastnit lidé, jimž není jeho osud lhostejný. Nyní už jich je kolem čtyř stovek. Já nevím, mně tohle přijde divné. Co na to řekne, až se probere? Že o jeho zkratu najednou ví "celý" Facebook. Pokud by na něm jeho čin nezanechal trvalé následky, stejně mu bude přisouzena určitá nálepka. Na druhou stranu ale zase pozná, kolik lidí stojí při něm a že má cenu žít. Avšak znáte Facebook ... když můj "přítel", tak já taky. Navíc je trochu tristní, že to vypadá, jako kdyby mu vševědoucí Facebook ukazoval, jak dlouho tento jeho stav potrvá. Událost je totiž omezená časem na zhruba čtyři měsíce.

A stala se mi taková podivná věc. Šla jsem jeden den po školní chodbě, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, co se děje, ani o koho se jedná. Já jsem ho potkala, nebo mu byl někdo hrozně podobný. Šel s jedním klukem. Ještě jsem se zamyslela, zda nemá na naší škole bráchu a nejdou spolu. Zvláštní.

EDIT - Všechno už je dávno jinak. Na škole nám visí černá vlajka ...

Bahenní koupel

Jak dopadlo naše focení na tablo? Hmm, byl to fakt super zážitek. Myslím, že jsme si to nakonec všichni užili, i když zprvu někteří brblali ... Ale začneme od začátku. Nějaký blázen, ale myšleno v dobrém, dostal originální nápad. Zajdeme si za město, vlezeme tam do nikdy nevysychající kaluže v polích a poprosíme fotografa, ať nás vyfotí. Ve stanovenou hodinu a den jsme se všichni s nejrůznějšími nafukovacími doplňky (Objevila se i jedna společnice - nafukovací panna.), holínkami a v letním oblečení dostavili na ono místo. První odvážlivec z řad kluků se rozhodl prozkoumat terén. Jenže nikomu jaksi nedošlo, že to nebude jen tak. Máme tam (skoro) bažinu. První holínka byla málem pohlcena. Na tvářích některých z nás se objevil ztrápený výraz. "Tam nikdy nevlezu, to po mně přece nemůžete chtít!" Nakonec jsme však do toho bahýnka stejně všichni postupně vstoupili. Chytli jsme krásné téměř letní slunné počasí, takže si někteří (ne)dobrovolně udělali i takovou menší bahenní koupel. Holínek v bahně uvízlo více, dokonce i ty moje červené. Pak nám "nešikovným" nezbylo nic jiného, než se vyzout, vlézt do bahna bosýma nohama a gumáky obalené blátem vydolovat. Doufám, že to zemědělci příliš nepřeháněli s hnojením a hlavně, že se u nás nevyskytuje bilharzióza.

Jelikož se ta kaluž nachází u silnice a vedle ní vedoucí cyklostezky, neunikli jsme zrakům ostatních lidí, kteří nás se zájmem pozorovali. Starali jsme se o jejich zábavu. Najednou vidím, jak kolem jede auto místní televize. Ani ve snu by mě nenapadlo, že zastaví. Chlap vytáhl kameru a šlo se točit reportáž do měsíčních zpráv. (Zajímalo by mě, co na tu naši akci řekne majitel pozemku :-D) Jen pro ujištění, nikdo z nás "zprávaře" nevolal. A tak jsme se já a moje zablácené nohy staly hvězdami televizní obrazovky, jelikož jsem na minimálně třech záběrech. Vypadám a chovám se tam jak dement, ale já to vlastně ani jinak neumím. Fotky se povedly. Každá je tak trochu jiná, na každé se dá najít něco jedinečného, což některá tabla postrádají. Najali jsme si opravdu šikovného fotografa. Ani bych mu nezazlívala, kdyby nám hodil přirážku k ceně za extrémní podmínky. Musel cca 2 hodiny stát v bahně. Divím se, že se tam nepropadl až po krk i s foťákem (:-D).

Fotku najdete, když kliknete na "Další informace".