Pro mého životopisce

Vyměnila jsem veřejné sebeodhalování se s autocenzurou za soukromý deníček bez cenzury. Zdá se mi lepší každý den večer obětovat maximálně pět minut svého času pro napsání pár řádků o mém dni, to, co mi vyvstane na mysl, že je důležité, co se mi honí hlavou. Můžu psát, co chci, můžu si stěžovat a fňukat, jak chci a nikoho tím neotravuji. Zpětná vazba mi ani nechybí, stejně by mě málokdo pochopil. Ale někdy bych mohla i sem dát vědět, co dělám a jestli žiju, že? :) Jenom takovej miš – maš. 

Možná si vzpomínáte, jak jsem tu kdysi před měsícem či dvěma psala, že jsem poslala svůj životopis do výběrového řízení na jednu neobvyklou brigádu. Dnes jsem si na poště vyzvedla rozhodnutí, ve kterém mi byli nuceni oznámit, že přijali někoho jiného. Předpokládala jsem to, ale slovo „nuceni“ mě rozesmálo (:-D). A o co se jednalo? Ucházela jsem se o místo kronikářky našeho města. Požadovali ručně psaný životopis, tak se jim asi nelíbil můj rukopis (:-P). 

Už je ze mě velká slečna, jak poznamenala moje sestřenice, před pár dny jsem „oslavila“ svoje dvacetiny. Pan Ideální mi daroval nádherné stříbrné náušnice :) A na Facebooku mi popřálo více než 30% mých „přátel“. Hodně? Málo? Dal by se udělat průzkum, jak to mají ostatní, nechcete si to někdo spočítat a prozradit? (:-D) Každopádně mi to navodilo dobrou náladu :) Momentálně se tady cpu sladkostmi, které jsem dostala, a mám výčitky svědomí, že budu strašně tlustá (:-D). 

Lituju, že jsem si zapsala jeden předmět, do kterého je milion literatury v angličtině a ještě k tomu mě vůbec nebaví. S kolegy sociology jsme si rozdělili překlad, takže tu právě teď překládám nějakej filozofickej text a vůbec ho nechápu. Minulý týden jsem do tohoto předmětu psala esej. Ne, fakt mi nejde vaření z vody, takže mi trvalo hodně dlouho, než jsem nějaký kecy v délce přes 900 slov napsala. Hrůza a ještě nevím, co na to řekne vyučující. Radím vám, nedávejte si tenhle předmět ve slovenštině, pro jistotu ho ale nebudu jmenovat (:-D). 

Zdroj:https://fbcdn-sphotos-a.akamaihd.net/hphotos-ak-ash4/419083_1866514318629_1714196966_916602_807438843_n.jpg

Nedávno se mi zdál sen, že jsme s panem Ideálním měli tajnou svatbu (:-D). Vybavují se mi moje krásné bílé šaty až na zem. Akorát jsem si nebyla jistá, jestli to tak celkově všechno chci. A když jsme u těch svateb, před časem mě zaujal obrázek, který můžete vidět výše. Prostě realita (:-D). Jedna moje o dva roky starší známá se před více než měsícem vdala za kluka, který se narodil přesně ve stejný den a rok jako já. Byla jsem hodně překvapená. 

Loučím se, měla bych se vrátit zase k filozofování.

IRL a ORL

Už jsem se dlouho neozvala, co? Nějak poslední dobou ani nemám potřebu, ale něco málo napsat musím, abyste věděli, že ještě pořád žiju. Tak jenom na co si vzpomenu v bodech. 

1. Možná jsem už dospěla do fáze, kdy pomalu přestávám žít online život a začínám čelit problémům i toho offline života. Že by byl blog dobrý odrazový můstek? Paradoxně se stává, že poté co tohle napíšu, se tu objeví hned několik článků za sebou v krátké době, bude to i tento případ? 

2. S dnešním dnem jsem opravdu spokojená. Myslím, že oproti jiným dnům jsem toho stihla fakt hodně. Vstávala jsem něco po 4:30, ještě nejsem unavená a ani hlava mě nebolí, jak to tak bývá po dlouhém dni, což dnešek rozhodně byl. Většinu jsem vypsala panu Ideálnímu a řekla bych, že to stačí. Stejně by to pro vás byla nuda ;) Co nepodstatného bych vyzdvihla? Třeba, že jsem si dobře pokecala se známou, kterou jsem už nějakou dobu neviděla, nebo že mi nějací puberťáci dokonce pochválili postavu :) 

3. Jako povinný tělocvik jsem si zapsala pěší turistiku. Čtyři výlety během semestru, dobrá volba, ne? Mám za sebou první čtvrtinu a musím říct, že jsme nějakých těch 16 km ušli tak rychle, že jsem to pomalu ani nestačila zaznamenat a nohy mě bolely taky jenom trochu ;) Navíc přes prvotní obavy ještě půl hodiny před začátkem jsem si hned v naší skupině našla spřízněnou duši, teda abych to uvedla na pravou míru, ona si našla mě. Bydlíme od sebe pár kilometrů a obě jsme navštěvovaly stejný gympl, jaká to náhoda :) 

4. Do asi poloviny předmětů máme povinnou četbu v angličtině, takže se momentálně mým nepostradatelným společníkem na cestách stal anglicko – český a česko – anglický slovník. S oblibou si ty vědecké články a anglickou literaturu čtu ve vlaku. Zjišťuju, že se do toho cizího jazyka po více jak půlroce, kdy jsem ho prakticky vůbec nepoužívala, opět dostávám. Ale ještě pořád nezvládám, když nám na semináři přednášející rozdá anglický text, který si máme přečíst (bez použití slovníku, to by bylo trapné) a následně o něm diskutovat. 

Zdroj:http://www.dunrupur.com/wp-content/uploads/2011/10/datingonline.jpg

5 .Naučila jsem se hledat v elektronických informačních databázích. Akorát jsem tam stejně nenašla to, co jsem chtěla. Chodím do svého vytouženého předmětu o psychologii na internetu. Měla jsem si do něj připravit prezentaci nějakého výzkumu týkajícího se této oblasti. Fajn, nejvíc mě zajímají dvě témata – blogy a samozřejmě seznamování přes internet. Po úmorném hledání jsem objevila článek, který mě svým abstraktem zaujal. Co způsobuje, že některé páry, které se seznámily v kyberprostu, dokázaly svůj vztah úspěšně přenést i IRL (moje oblíbená zkratka - „in real life“)? Btw. pan Ideální konečně zjistil, co znamená zkratka ORL = out real life :-D). Z výzkumu z roku 2002 jsem se nedozvěděla prakticky nic světoborného a s mnoha výsledky bych polemizovala, ale mám to splněno. 

6. Budu mít narozeniny. Už jsem na světě přibližně čtvrtinu průměrně očekávané délky života novorozence ženského pohlaví (:-P). A víte, že vůbec nemám potřebu či chuť to nějak slavit. Nevím, možná spíš nechci zažít další nudnou „oslavu“, které se zúčastní a kterou vyžaduje širší rodina. Možná se bojím, co by si o tom pomyslel pan Ideální, bojím se trapasů, bez nichž by se to jistě neobešlo. Nic velkého jako dárek si taky nepřeju. Přemýšlím, kdy nastal ten zlom v mém uvažování.

7. Konečně  mi došlo, co vlastně jsem. Já jsem svým způsobem úplně hrozný pokrytec. Nejsem konformní k většině dnešní společnosti a místo, abych to před těmi konformními lidmi přiznala, tvářím se, že se chovám stejně jako oni. Pak musím hrát asi milion různých rolí. Dobře, ono tohle všechno bude způsobeno tím, že se chovám jak Tedovi rodiče. Nedokážu mluvit o vážných a intimních věcech. Naštěstí panu Ideálnímu se většinou vždy po nějaké době strávené páčením podaří to ze mě dostat. Ano, komunikace ve vztahu je důležitá. 

8. Třeba jsem zapomněla zmínit něco důležitého, můžete se ptát :)

Prachy, prachy, prachy

Včera mě nějaký Robin Hood vybírající peníze na své představení v hradním parku naší moravské metropole označil za něco jako sličnou blondýnku, takže pokud by vám další řádky přišly naprosto scestné, odvolávám se na své vlasy, které momentálně hrají třemi barvami, ale měly být původně medově hnědé. Ještě k včerejšku, když člověk vidí venku to svítící sluníčko a konečně si zase může sednout na lavičku s výhledem na město, hned má úžasnou náladu :-) 

Aha, logická nenávaznost. Já jsem si vlastně chtěla stěžovat na náš ekonomický a společenský systém, na kapitalismus. Jo, nic o tom nevím, ale stejně musím něco říct (viz výše). Nemyslím si, že by existoval nějaký lepší, všechny mají své mouchy, ale faktem je, že ho nemám ráda. Štve mě ta sobeckost a nezodpovědnost. Každý hledí jenom na sebe, na svoje prachy, na svoje zisky, aby si nahrabal co nejvíce pod sebe … Jasně, na maximalizaci zisků je ten systém založený. Člověk jako lidská bytost nebo příroda, naše planeta Země jsou až na posledním místě, na těch vůbec nezáleží.

Zdroj:http://images.mylot.com/userImages/images/postphotos/1983576.jpg

Náš postarší prof. MUDr. poznamenal, že se mu zdá, jako by naší vládě na zdraví lidí vůbec nezáleželo, jako by je ještě podporovala v nezdravém životním stylu, v pití alkoholu, kouření, aby z nich neustále měla peníze, až se půjdou léčit k doktorům, kteří je stejně neuzdraví. Pane profesore, nezdá se vám to, protože tohle je realita. 

Hrozně mi vadí, jak nekvalitní věci se vyrábějí. Všechno jenom kvůli tomu, aby se muselo masově vyrábět pořád a dál, abychom si ten který spotřebič museli po pár letech (nejlépe po skončení záruční doby) kupovat pořád znovu a znovu. Když odhlédnu od skutečnosti, kde na to běžní lidé mají brát finance, víte, jak se třeba tou likvidací odsloužených věcí strašně ničí životní prostředí, naše planeta? Např. novou pračku jsme si kupovali před třemi lety, před Vánocemi se rozbila a museli jsme si pořídit další … Nebo jaksi naivně nedokážu pochopit, jak někdo může nechat kvůli blbým penězům schválně unikat odpadní látky do ať už povrchových, nebo podzemních vod. Absolutně bez srdce, když to řeknu bodře. (Hormonální) antikoncepce, jenom aby si lidé mohli zdánlivě bez rizika užívat, ničí sebe i celou živou přírodu. Kdybych měla vyjmenovat úplně všechno, asi bych tu byla hodně dlouho, stačí se kolem sebe trochu porozhlédnout.

Jsme nechutně ovládáni reklamou a všeobecně médii, dobrovolně a s chutí se dostáváme přesně tam, kde nás někdo v pozadí chce mít a ještě si myslíme, kdovíjak že nejsme při svém rozhodnutí svobodní. To stejné výběr filmů, které se k nám dostanou, zdaleka ne všechny, které ve světě vzniknou. Poprvé v životě jsem byla na demonstraci – na protestním pochodu proti plánovaným dobešovým vysokoškolským reformám. U nás se zúčastnilo kolem šesti tisíc lidí. Je to málo? V nejsledovanějších zprávách, na Nově se prý vůbec nezmínili a pražské demonstrující studenty, kterých bylo ještě o čtyři tisíce víc, ve své reportáži akorát zesměšnili a ani pořádně divákům nesdělili důvod protestů. Nejhorší je, že někteří lidé ty zprávy hltají a bezmezně jim věří ... 

Moje úvaha možná nebude správná, ale napadá mě, že možná žijeme ve společnosti, která se sice tváří jako (post)moderní, ale ve skutečnosti je tradiční číslo dvě. Tradiční společnost číslo jedna existovala před průmyslovými a politickými revolucemi. Tehdy lidé nekriticky přijímali věci takové, jaké jsou, bez možnosti volby a hlavně myšlenky, že by něco šlo změnit. Není to dnes trošku podobné? 

Btw. Kroutím hlavou nad jedním účastníkem diskuze o 2,5 hodinovém rektorském volnu na naší univerzitě kvůli protestu, který se rozčiluje nad tím, že kvůli tomu byla zrušena jeho přednáška. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi jako hrozný šprt, doufám, že budu v jiné skupině v rámci tělocviku (:-D).