8. Značení cest

7. den – 1. 8. 2014 – pátek 

Dnes jsme se vydali značit cesty. Malovali jsme na stromy stopy podle šablon vyrobených podle našich nohou. To se mi líbilo a dokonce nás s kamarádkou napadlo, že bychom se i v Česku mohly přidat ke klubu českých turistů a obnovovat značení cest :) 

Dorazili jsme až do sítě chorvatského mobilního operátora, což pro nás byla radostná zpráva a pětkrát levnější smska domů, čehož jsme prostě musely využít (:-D). Udělali jsme si oběd v přírodě, to znamená opékání slaniny nad ohněm u nějaké chaty u jednoho kanálu blízko naší vesnice. Prošli jsme si místní krásnou přírodu, viděli dvě divoká prasata a obdivovali rozmanitost zdejších rekreačních bungalovů. 

Bungalov vyrobený ze starého auta

Zpátky jsme dorazili až odpoledne a docela vyčerpaní z horka. Stále se řeší, že jsme včera s kamarádkou byly ve sprchách strašně dlouho. Přitom ty Rusky moc dobře musí vědět, že to není pravda a že ony tam bývají stejně dlouho, ne-li o dost déle… Je to nespravedlivé. 

Večer jsme měli vymýšlet návrhy na malování na zeď blízko zdejší základní školy. A opravdu jsme s tím začali téměř kolem desáté hodiny večer (:-D). My s kamarádkou jsme však místo brainstormingu daly přednost několikahodinové konverzaci s klukem z Hong Kongu a myslím, že nás to obohatilo mnohem více. Dozvěděly jsme se spoustu zajímavého o jeho zemi. Třeba že někdy na základní škole si lidé z Číny a podobných asijských zemí vybírají nějaké anglické jméno a to pak mohou také oficiálně používat. Nebo že v Hong Kongu je strašně moc mrakodrapů a kromě parků snad ani skoro žádná příroda. K tomu jsme pojídali místní tradiční dobrotu, česky prostě křupky, a mimo jiné se snažily našeho kamaráda naučit vyslovovat český název tohoto jídla. Byla to sranda, protože mu slovo „křupky“ přijde výslovností stejné jako „čubky“ (:-D). 

Všechno vyvrcholilo tím, když jsme se šli v noci projít a kochat se pohledem na hvězdy. Ty v Hong Kongu kvůli light polution prý vidět nejsou.