7. Incident ve sprchách

6. den – 31. 7. 2014 – čtvrtek 

Protože včera pršelo, rozhodly vedoucí, že ani dnes nepůjdeme pracovat do rezervace, ale zůstaneme uvnitř a budeme malovat na tašky motivy přírody. Ty se pak prý budou prodávat na festivalu, který se tu za týden koná. Po obědě se už však nedělo nic zajímavého a vlastně jsme ani nic nedělali. Avšak konečně tu zprovoznili wifi, tak jsem si hodinu volala s panem Ideálním přes Skype a myslím, že mi tady opravdu nic neuniklo. 

Tu jsem namalovala já.

Jinak jsme se s kamarádkou zapsaly v očích všech, hlavně teda vedoucích, jako holky, které pořád chodí buď do sprchy, nebo do obchodu. Ještě, že si o nás myslí, že jsme z Ruska (:-D). Už jsme tu taky měly první incident. Klasika, jdeme do sprch a zjišťujeme, že slečna vedoucí je uvnitř, tak prostě čekáme. Druhá slečna vedoucí nám povídá něco o tom, že se tu kolem budovy se sprchami pohybují kluci, kteří rádi pozorují holky, ať si dáme pozor. Tak ok. Předaly nám klíč, zamknuly jsme se, daly ručník na okno, aby dotěrní kluci neměli šanci. Když vtom opravdu někdo buší na okno i na vrata a dobývá se dovnitř. Automaticky jsme si myslely, že jsou to ti kluci, tak jsme se bránily a za žádnou cenu nikoho pustit nechtěly. Ovšem když na nás pak ti dobývající se „kluci“ křičeli: „We can go inside!“, napadla mě druhá varianta, že jsou to ti vojáci a ti přece můžou všude, takže i k nám do sprch, ačkoli se zrovna sprchujeme. Rozuzlení je takové, že to byly Rusky a jedno obrovské nedorozumění. Takže po tomto to dnes vypadalo, že je na nás naštvaný celý workcamp. Z mé strany to bylo reciproční (:-D). 

V devět večer se pak vedoucí rozhodly, že si obtiskneme svoje chodidla na papír a velmi složitým způsobem z nich vyrobíme šablony na malování značek na stromy pro další den. Předpokládám, že zítra začneme pracovat až v deset večer (:-D).