6. Bájný pes ve sprchách

5. den – 30. 7. 2014 – středa 

Je to tady docela luxus, protože nás za prací dovezl minibus až k místu, kde vojáci staví most a vstupuje se do rezervace. Měli jsme si projít les a sbírat odpadky, avšak zjistili jsme, že lidé jsou tu zřejmě docela pořádkumilovní, protože moc odpadků jsme tedy nenašli. Tak jsme se zase vrátili, avšak vojáci byli tak hodní, že nás vzali na projížďku na motorovém člunu po kanálu, který obklopuje vesnici. Je tu opravdu krásně. 

Potom jsme se šli koupat do kanálu, ale na jiné místo, než kde jsme byli dopoledne.

Obědu jsme se dočkali až ve čtyři hodiny odpoledne, ale bylo to zajímavé, protože jsme stolovali s desítkami zdejších občanů. Vypadali jako Romové, ale těžko říct, zda to byli členové zdejší komunity nebo normálně vesničané. Jedli jsme těstoviny s masem a nějakou šťávou, resp. omáčkou. 

Bylo kolem tři čtvrtě na osm, když jsme se konečně vydali něco dělat. Natřeli jsme část zdi blízko místní základní školy na bílo. Ovšem začínalo se stmívat, pouliční lampy sem sotva dosvítily a navíc blýskání a hřmění zesilovalo. Takže opravdu skvělý nápad (:-D). 

Večer jsme se dívali na nějaký film o naší vesnici a okolní přírodě. Kolem půl desáté jsme se s kamarádkou vzpamatovaly, že se přece musíme jít osprchovat. Avšak nastal takový malý problém. Lidé, kteří ty sprchy spravují a bydlí u nich, prý vždy v deset hodin večer vypouští obrovského nebezpečného rozzuřeného štěkajícího psa, tudíž máme zakázáno chodit do sprch po této hodině. Některé dny tam zase jsou mezi 18:00 – 20:00 fotbalisté, tak tam taky nemůžeme. Prostě člověk se tu ani nemůže v klidu osprchovat. Museli jsme tedy utíkat, abychom tam za půl hodiny stihli doběhnout a ještě se osprchovat. Stejně jsme ale museli čekat, protože ve sprchách před námi byli vojáci. Byl s námi i kluk z Hong Kongu a chudák musel běžet v žabkách (:-D). Ale stejně jsme málem měli dvě sprchy, venku totiž zase začínalo pršet a opravdu hodně v dáli se blýskalo, což bylo v té tmě vidět, protože je to tu samá rovina, avšak hřmění sem nedolehlo. Večeři jsme měli až po desáté hodině a potom až do jedné hodiny hráli hry. Oceňuji, že jsme se dokázali bavit i bez alkoholu :)