neděle 9. září 2012

Pařmenka

Nejprve trocha dávné historie z mého života. Když jsem chodila do sedmé třídy na základku, tzn. bylo mi nějakých dvanáct let, začala jsem navštěvovat nově vzniklý kroužek s názvem Herní klub v domě dětí a mládeže (Mimochodem nemám tu budovu moc ráda, asi proto že někdy ve druhé třídě jsem tam chodila do nějakých třech kroužků týdně. Ne, že bych byla nucena, asi jsem si ty kroužky vybrala sama, ale prostě jsem už od malička měla problém se začleňováním do kolektivu …). Marně se snažím vzpomenout si, co mě vedlo k tomu, že jsem si vybrala zrovna tohle. Asi jsem prostě ráda hrála stolní deskové hry, ale myslím, že jenom takové ty klasické. A právě tam mi ukázali hromadu moderních deskových her. Osadníci z Katanu byly jednou z nich. Hrozně mě to zaujalo. 
Zdroj: http://www.daemon.cz/img/gallery/hirez/2237_1.jpg
Vzpomínám si, že pár týdnů po tom, co jsem se o této hře dozvěděla, se v našem městě pořádal turnaj právě v Osadnících z Katanu. Je jasné, že jsem tam rozhodně nemohla chybět. Jenom takový blázen jako já se může vydat na turnaj v nějaké hře, aniž by pořádně znal pravidla. Tak se stalo, že jsem se ze všech hráčů umístila na krásném posledním místě (:-D). O rok později se konal další turnaj, který jsem si také nemohla nechat ujít. Ovšem během těch dvanácti měsíců jsem se snažila pilně trénovat. Bohužel hra byla příliš drahá, abych mohla požádat rodiče o její koupení, ale protože jsem byla hlavička, vyřešila jsem problém po svém. Prostě jsem si tu hru doma vyrobila. Není úplně stejná, takže na mě nic nemáte (:-P). Ještě pořád ji mám, v krabici od bonboniéry s lískovými oříšky (:-D). Nikdo ji se mnou už ale moc hrát nechce, není totiž zrovna nejestetičtější. Podruhé jsem tedy skončila na skvělém osmnáctém místě z dvaceti hráčů, zlepšila jsem se (;-) Tak na dlouhých sedm let skončila moje kariéra hráčky Osadníků z Katanu. Do Herního klubu jsem přestala chodit a celkově jsem se věnovala jiným věcem. I když na některé další Vánoce jsem dostala jako dárek rozšíření – Osadníky z Katanu pro dva hráče. 

Všechno se změnilo asi před týdnem, když jsem zjistila, že v našem městě opět bude další turnaj právě v Osadnících z Katanu. Byla jsem nadšená a dostala jsem chuť tam jít. Jenže bylo potřeba hodně tréninku, pokud jsem chtěla překonat sama sebe a posunout se na lepší místo než v tom roce 2005. Doba pokročila, takže jsem zkusila pohledat na internetu nějakou online verzi této světově oblíbené hry. Podařilo se :-) Rázem jsem byla každou chvíli přihlášená na stránce Playcatan.com, kde je možné plně podle pravidel hrát Osadníky s lidmi z celého světa zcela zdarma. Hrozně mě to začalo bavit, až jsem se bála, že se brzy stanu závislačkou (:-D). Na to kolik jsem tam odehrála her, jsem vyhrála snad jenom jednou, maximálně dvakrát (?), takže celkem slabota. Ale víte, co se říká – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Včera jsem se toho turnaje zúčastnila. Občanské sdružení, které vzniklo z onoho Herního klubu, skomírá, členové stárnou, žení se a vdávají, odcházejí na vysokou do jiných měst, do práce … Nemají peníze na propagaci, takže nás tam tentokrát bylo jen deset hráčů. Samozřejmě se většina mezi sebou znala právě odtud, já jsem členkou sdružení nikdy nebyla, takže jsem si tam připadala jako vetřelec, ale oni mě brali asi spíše jako hosta :-) Kdybych se uměla lépe seznamovat a byla extrovertnější povahy, bylo by to asi ještě lepší. Ale dostaňme se k tomu gró. Dámy a pánové, skončila jsem na čtvrtém místě! První tři vítězové dostali ceny v podobě menších deskových her, ale za bramborovou medaili nemusím být vůbec smutná, protože bronzový vítěz stejně získal hru, kterou už doma mám a na druhé či první místo bych asi neměla (:-D). 

Taky mě tam učili hrát karetní hru roku 2009 - Dominion. Napoprvé mě to nějak zvlášť nezaujalo, ale když jsem se pak doma dozvěděla, že zrovna tentýž den v mé nejoblíbenější čajovně probíhá turnaj v této hře, hned bych nepoučitelně zopakovala historii a vydala se tam bez znalosti nějakých podrobnějších pravidel. Ještě, že jsem byla na jiném turnaji (:-D). Ale až bude v té již zmiňované čajovně zase nějaký turnaj v mé oblíbené hře (mým protihráčům se už Osadníci asi omrzeli podle toho, co říkali, takže raději budou dělat turnaje v jiných hrách), musím se zúčastnit a už se těším :-) 

Prostě „I ♥ Osadníci z Katanu“.

2 komentáře:

  1. Tak to je teda úspěch - gratuluji! ;-)

    Hru znám, ale nikdy jsem ji nehrál. Kdysi, když jsem ještě hodně luštil sudoku, tak jsem uvažoval o účasti v nějakém turnaji (líbilo se mi, jak se jeden turnaj konal na palubě Pendolina mezi Prahou a Bratislavou nebo Vídní - teď si nejsem jistý). Dodnes jsem se žádného turnaje nezúčastnil, ale neříkám, že bych nechtěl... :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tyjo, gratulace ;)
    Osadníky máme, jestli chceš, můžem si někdy zahrát :D Trochu jsme si poupravili pravidla a hrajem to i ve dvou :D
    :D :D to je dobrý, vyrobit si vlastní osadníky :D já jako malá vyráběla stolní hry, který jsem si vymyslela, většinou se chodilo s figurkou po nějaké trase a na různých políčkách byly úkoly (jednou neházíš, jdi zpět atd.), takových mých her mám několik ;)
    Radši bych teda hrála klasickou stolní hru než tu na netu, ale koukám, že trénink se ti vyplatil :)
    V Chotěboři bývá con deskových her, tam bych třeba chtěla jet a vyzkoušet si různý hry, co doma nemám ;)


    OdpovědětVymazat