Sheldon, Shakespeare, Méďa, Žert, Forrest

To jest heslovitě výčet mého kulturního vyžití za poslední dobu. Rozeberu to trochu podrobněji.

Začnu seriálem, na kterém teď momentálně ujíždím. Z nadpisu je vám asi jasné, že je to samozřejmě Teorie velkého třesku neboli The Big Bang Theory (zkráceně TBBT). Holt když další díl nové sezóny HIMYM vychází až 24. 9. 2012, musím se zabavit jiným seriálem. Tomuto jsem dlouho odolávala, protože jsem si pořád říkala, že prostě žádný jiný seriál nemůže dosahovat z mého úhlu pohledu takových kvalit jako HIMYM. Ze začátku mě TBBT příliš nezaujal, na můj vkus se tam objevovalo až moc chlapů a navíc mi přišlo, že mi svou genialitou snižují sebevědomí. Působilo na mě, že vysoká inteligence a úspěchy ve vědě jsou něco víc než třeba schopnost najít si životního partnera, lásku. Připadala jsem si méněcenná (:-D). Nejméně sympatický se mi zdál Sheldon, ovšem to bylo na začátku. Postupně mi začalo docházet, že se vlastně chová jako člověk s Aspergerovým syndromem.

Zdroj: http://www.artmusicpeople.com/wp-content/uploads/2012/02/Sheldon%2BCooper%2Bsheldon.jpg 

Trochu jsem si zagooglila a ověřila si, že moje diagnóza byla správná. Já nevím, tihle lidi mě asi svou odlišností přitahují. Je hodně zvláštní, že jedna jediná informace může totálně změnit můj pohled na určitou věc (pan Ideální se prý začal bát :-D). Od té chvíle mi už Sheldon nepřipadal namyšlený či nesympatický, stal se dokonce mou nejoblíbenější postavou :-) (Btw. na Leonardovi mi vadí, že na sobě pořád nosí bundu :-D). A seriál jsem si taktéž zamilovala, možná se už pomalu začíná dostávat na stejnou úroveň jako HIMYM. I když HIMYM je prostě moje srdeční záležitost, což je jistě ovlivněno obdobím, kdy jsem jej sledovala, tedy obdobím největší zamilovanosti. Marshall a Lilly jsou naprosto úžasní, takového páru se prý v TBBT nedočkám, takže HIMYM nemůže překonat (:-P). 

V naší moravské metropoli jsem se zúčastnila s panem Ideálním Shakespearovských slavností, konkrétně večerního divadelního představení pod širým nebem podle komedie Zkrocení zlé ženy. Jako se stalo téměř tradicí u divadelních her v poslední době, opět jsem byla zklamaná. Nelíbilo se mi to, ačkoli jsem toto drama několik let zpátky četla a rozhodně mě tehdy zaujalo. Na začátku jsme jako diváci byli požádáni, abychom si vypnuli své mobilní telefony, protože Shakespeare by prý jistě z vyrušování neměl radost. Shodli jsme se, že Shakespeare by byl určitě mnohem více zklamán ze samotného ztvárnění jeho hry. Uvažuju, že do divadla přestanu chodit úplně, protože tyto zmodernizované verze nejsou nic pro mě. Ráda bych zhlédla tradiční představení podle scénáře, který dramatik napsal. Existuje to ještě vůbec? Nějaké dojmy? Když na scénu přišel nějaký ten Petruccio, vzpomněla jsem si na vraha z amerického Denveru, který postřílel lidi na premiéře Temného rytíře (bylo to zrovna čerstvé) a začaly se mi hlavou honit paranoidní myšlenky, co kdyby si tento chlápek z něho vzal příklad (:-D). Nad hlavami se nám honila bouřková mračna. Když začínalo pršet, spokojeně jsme si vytáhli deštník, ovšem v tu chvíli a jakmile jsme všude kolem sebe uviděli lidi, jak si nasazují pláštěnky, nám došlo, že jsem to nedomysleli, protože ho stejně nebudeme moct rozevřít. Jedni to udělali a byli ostatními diváky vypískáni (:-D). Naštěstí spadlo jen pár kapek. Třešničku na dortu tomuto představení dal asi tak desetiminutový nijak nedomlouvaný ohňostroj, jenž byl tak hlasitý, že herci museli svoje vystoupení přerušit. Navázat ztracenou nit jsme už neodkázali, takže jsme se radši předčasně vypařili, abychom stihli poslední vlak toho dne domů. Jo a herci pořád hrozně nahlas křičeli, ječeli, pištěli, vřískali a já nevím co ještě, což mi taky docela vadilo. 

Dalším mým kulturním povyražením se stala návštěva kina, konkrétně jsme byli na Méďovi. Kdybych měla použít pětihvězdičkovou hodnotící stupnici, zřejmě bych udělila tři hvězdičky. Jo, byl to dobrej film, akorát se mi vůbec nelíbila ta přehnaná vulgarita. A další věc, kterou bych vytkla, byly ty dvě akční scény – honičky, nějak mi tam taky přišly úplně zbytečné. Ale možná se mi to nezdá proto, že akční filmy obecně nemusím. 

A pozor, dostáváme se k poslední části – četbě. Za prázdniny jsem zatím stihla přečíst jenom jednu knížku. Je to Žert od Milana Kundery. Film jsme si jednou pouštěli ve škole a líbil se mi, tak mě napadlo, že si přečtu i knížku. Jako jo, dalo se to číst (:-D). Asi taková nejčtivější část je kapitola, kde Ludvík vypráví o svém vztahu s Lucií a pobytu na vojně. Momentálně jsem v polovině Forresta Gumpa. Ze začátku jsem si říkala, že příště bych už na čtení měla raději zvolit knížku, podle které jsem dříve neviděla natočený film, poněvadž se docela nudím. Tak od té druhé poloviny se však ptám sama sebe, zda se ve filmu objevovala nějaká scéna, kdy Forrest letí s opicí do Vesmíru? Já jakožto čtenářka některým absurdnostem ani nějak nevěřím, což je pro autora rozhodně špatně. Nevím proč, avšak připomnělo mi to Macourkovy knížky jako Mach a Šebestová (:-D). 

Taky jsem se zaregistrovala na stránku Databázeknih.cz. Hrozně se mi líbí, že se tam dají vytvářet seznamy knížek i s měsíci, kdy jsem je přečetla (rozpomínání se mě velmi bavilo :-D), seznamy těch, které si někdy chci přečíst, které čtu apod. Doporučuji :)