Jak dopadlo naše focení na tablo? Hmm, byl to fakt super zážitek. Myslím, že jsme si to nakonec všichni užili, i když zprvu někteří brblali ... Ale začneme od začátku. Nějaký blázen, ale myšleno v dobrém, dostal originální nápad. Zajdeme si za město, vlezeme tam do nikdy nevysychající kaluže v polích a poprosíme fotografa, ať nás vyfotí. Ve stanovenou hodinu a den jsme se všichni s nejrůznějšími nafukovacími doplňky (Objevila se i jedna společnice - nafukovací panna.), holínkami a v letním oblečení dostavili na ono místo. První odvážlivec z řad kluků se rozhodl prozkoumat terén. Jenže nikomu jaksi nedošlo, že to nebude jen tak. Máme tam (skoro) bažinu. První holínka byla málem pohlcena. Na tvářích některých z nás se objevil ztrápený výraz. "Tam nikdy nevlezu, to po mně přece nemůžete chtít!" Nakonec jsme však do toho bahýnka stejně všichni postupně vstoupili. Chytli jsme krásné téměř letní slunné počasí, takže si někteří (ne)dobrovolně udělali i takovou menší bahenní koupel. Holínek v bahně uvízlo více, dokonce i ty moje červené. Pak nám "nešikovným" nezbylo nic jiného, než se vyzout, vlézt do bahna bosýma nohama a gumáky obalené blátem vydolovat. Doufám, že to zemědělci příliš nepřeháněli s hnojením a hlavně, že se u nás nevyskytuje bilharzióza.
Jelikož se ta kaluž nachází u silnice a vedle ní vedoucí cyklostezky, neunikli jsme zrakům ostatních lidí, kteří nás se zájmem pozorovali. Starali jsme se o jejich zábavu. Najednou vidím, jak kolem jede auto místní televize. Ani ve snu by mě nenapadlo, že zastaví. Chlap vytáhl kameru a šlo se točit reportáž do měsíčních zpráv. (Zajímalo by mě, co na tu naši akci řekne majitel pozemku :-D) Jen pro ujištění, nikdo z nás "zprávaře" nevolal. A tak jsme se já a moje zablácené nohy staly hvězdami televizní obrazovky, jelikož jsem na minimálně třech záběrech. Vypadám a chovám se tam jak dement, ale já to vlastně ani jinak neumím. Fotky se povedly. Každá je tak trochu jiná, na každé se dá najít něco jedinečného, což některá tabla postrádají. Najali jsme si opravdu šikovného fotografa. Ani bych mu nezazlívala, kdyby nám hodil přirážku k ceně za extrémní podmínky. Musel cca 2 hodiny stát v bahně. Divím se, že se tam nepropadl až po krk i s foťákem (:-D).
Fotku najdete, když kliknete na "Další informace".

Na fotku jsem zvědavá! :-)
OdpovědětVymazatTyhle předmaturitní zážitky jsou fajn. A ta bilharzióza, to je teda pěkně nechutná nemoc! :D
Brabikate - Ta fotka zase není nic tak extra :-D
OdpovědětVymazatRozhodně sem tu fotku přihoď, su hrozně zvědavá :-D
OdpovědětVymazatNaše třída byla známá tím, že jsme všechnom (ostatně jako většina tříd) řešili na poslední chvilu. Tudíž i fotky na tablo. Sú sice krásné, ale také... Neoriginální a fádní. Kdybych já navedla děcka do bahna, tak ňa zabijú, a to jsme z veteriny, kde hnůj, sračky, krev a smrad sú denním chlebem. Nicméně, podobná příhoda sa mi stala na chmelové brigádě. Vsadila jsme se s klukama, že sa nedokážu vyválet v tej obrovské louži bhna a zelených sraček. No baže jo. A též jsme pokropila vrstvou svinstva každého brigádníka v dohledu. Kdybys viděla ty ksichty. Nejdřív sa chlámali, když jsem sa tam rochnila a pak natáhli držky, když jsem je posračtila. :-)
Kittanya - Jo, všechny třídy dělají všechno na poslední chvíli.
OdpovědětVymazatHmm, moc si tě teda nedokážu představit, jak se tam válíš :-D
Zajímavej nápad. Já bych teda cestu naboso bahnem nechtěla absolvovat :D
OdpovědětVymazatPošli fotku! A je to video z té reportáže někde na netu? Se musím kouknout ;)
Velmi originální nápad - těším se na fotky :D
OdpovědětVymazatMy bohužel žádné maturitní tablo nemáme... :(