Kam si v Bratislavě odskočit?

Jak jsem si tu několikrát posteskla, že mi chybí rodinná dovolená, tak nakonec se mi mé přání částečně vyplnilo. Zajeli jsme se na jeden den podívat do hlavního města Slovenské republiky - Bratislavy. Ostatně druhá část prázdnin se mi zdá přece jen nějak více akčnější a plnější výletů než ta první depresivní :-) 

"Ty vole, ty jsi pěkná." Tohle prohlásil nějakej starší chlap, který stál za mými zády na nádraží v naší moravské metropoli. Nevím, jestli to bylo adresované mně či komu, protože jsem ho postřehla jen periferním viděním, ale každopádně to zvedne člověku sebevědomí hned po ránu (:-D). Ne, vůbec jsem nezanevřela na cestování po železnici, ačkoli jsem spočítala, že naše vlaky za celý den měly cca 135 minut meškanie. Po zkušenostech si pod "mezistátním vlakem Eurocity" vybavím dvě věci - právě to téměř jisté zpoždění a následně boj o volná místa k sezení (schodky u nástupních dveří jsou taky pohodlné ;-).

K celodenní procházce po městě jsme si však nevybrali úplně ideální den, pouliční teploměr ukazoval 35°C. Zamířili jsme si to do historického centra Bratislavy. Většina z nás zde byla vůbec poprvé v životě. Grasalkovičův palác jako sídlo prezidenta byla naše první zastávka. A protože právě čtu Forresta Gumpa (btw. film se mi líbil víc), nemůžu si neodpustit poznámku, že jsem si tam poblíž prostě musela odskočit do křa, jak se u nás říká (:-P).

Velkým zážitkem pro mě bylo několik živých soch stojících uprostřed jedné ulice, které se daly snadno zaměnit s opravdovými sochami, jenž se tam taky vyskytovaly. To se člověk úplně lekne, když se před ním ta socha, resp. na zlato nebo stříbrno nastříkaný muž, najednou pohne. Kuriozitou byl levitující muž na obrázku vpravo. Prý měl pod sebou šikovně schované sedátko (:-D).

Rozhodli jsme se, že když už jsme v Bratislavě, tak bychom měli navštívit vyhlídku na pilíři Nového mostu. Prostě něco jako Petřín v Praze či London Eye v Londýně. Díky výtahu jsme se nahoře ve výšce 95 metrů nad hladinou řeky Dunaje ocitli cobydup. Dva zbylé snímky ukazují překrásný pohled na řeku, mosty, město a hlavně Bratislavský hrad. Pokud si budete potřebovat odskočit jako já (ano, ještě pořád čtu Forresta Gumpa), naskytne se vám krásný výhled na Bratislavu i přímo ze záchodového prkýnka :)

Překvapením pro mě bylo, že se mnou automaticky ve všech obchodech se suvenýry mluví anglicky. Až po chvíli mi došlo, že lidé rozumějící slovenštině tato turistická místa navštěvují vlastně jen zřídka. Druhá věc, co mě překvapila, byly zřejmě Japonky, které snad jako jediné hojně používaly jako ochranu před prudkými slunečními paprsky deštník (nebo to byl speciální slunečník?). Kliknutím si můžete zvětšit obrázek výše a prozkoumat to. Nápad vyfotit ji přišel, když mi vlezli do objektivu. Kdybych věděla, že bych v Bratislavě nebyla za úplnou exotku, koupila bych si např. toto krásné paraplíčko a vzala si jej s sebou. Co, že je svatební? (:-D) 

Zdroj:http://img.mimishop.cz/h/ms/1222/0/0303/a2947941.jpg

Ačkoli jsme se vrátili celí unavení, myslím, že se výlet všem líbil, člověk prostě všechny starosti a problémy nechá doma a jen si užívá to nové prostředí :)