Plesový víkend a Valentýn

Nevídáno, neslýcháno, dobrovolně jsem se rozhodla jít na ples, resp. na dva plesy v jeden víkend. A aby těch překvapení nebylo málo, dokonce jsem se tam i těšila, i když to bylo v přes padesát kilometrů vzdálené dědině, kde jsem prakticky znala jenom jednoho člověka, pana Ideálního.

Týden před plesem musel ovšem proběhnout taneční rychlokurz aneb já jsem se podle videí z YouTube snažila rozpomenout, jak se vlastně polka a valčík tancují (Teď jsem chtěla napsat "polčík" a tehdy můj přeřek zněl "valka" :-D) a následně to naučit i tancem nedotčeného pana Ideálního. Polku jsme zvládli dobře, ale valčík se nám prostě na hudbu zatancovat nepodařilo. Já se svým hudebním hluchem bych ho ani nepotřebovala tancovat do rytmu, ale znáte chlapy perfekcionisty, ne? (:-D) Navíc ten valčík každý člověk tančí úplně jinak ...

Na plese jsem se seznámila s jeho širokou rodinou. Obzvláště jsem byla předem upozorněna na přítele jeho sestřenice, že si chce zatancovat s každou dámou u stolu a přitom každé z nich málem způsobí psychickou újmu a sníží sebevědomí. Nebyl mi sympatický už od pohledu a svým chováním mi připomněl mé spolužáky ze základky. Prostě nesnáším lidi, kteří člověku pořád něco vnucují a když stokrát odpovím "Ne!", zeptají se postoprvní. Samozřejmě jsem tanec s ním odmítala, i když s jinými jsem ráda šla (:-P). Nakonec si mě odchytl přímo na parketu. Tak jsme spolu tedy tancovali. Mohl mlčet, nemusel mě "ošahávat", ale přežila jsem.
Divočáka v tombole jsme s panem Ideálním nevyhráli, ani nic jiného, takže máme štěstí v lásce ;) Až do jedné hodiny ranní jsme se tam cpali samými brambůrkami (Není se čemu divit, že mi druhý den nebylo zrovna nejlíp po všech stránkách ...)  a chodili tančit polku, která střídala valčík. Ožralé "děti" se naštěstí nevyskytovaly na parketu, ale v odlehlých zákoutích kulturního domu. Ples byl fajn, akorát mě mrzí, že jsme si nezatancovali ploužák.

Druhý den mi náladu spravily až dětičky na maškarním plese pro nejmenší. Doprovázela jsem svého obecního fotografa a docela jsem se tam ve své nové masce, ze které mám obrovskou radost, vyřádila. Na fotce je vidět i růžička jako pozůstatek minulého plesu. Ta se mi taky moc líbí, až bude teplo, tak ji asi budu nosit všude, moje poznávací znamení ;) Povedla se nám vyfotit ještě jedna úžasná fotka, ale tu ukážu jenom svým "přátelům" (:-P).

Nakonec se vám ještě musím pochlubit, jak krásného Valentýna jsem prožila. Nejprve jsme si s panem Ideálním zašli popovídat do kavárny. Bylo nezvyklé, když si blízko nás přisedli dva kluci tak ve věku 16 - 17 let, kteří sem pravděpodobně přišli oslavit svátek všech zamilovaných. Ani číšnice nedokázala udržet vážný výraz.
Pak jsem dostala od pana Ideálního růži a pozval mě na večeři pro zamilované o čtyřech chodech. Nádherně prostřený stůl, jídla tolik, že jsme to ani nemohli sníst. Dokonce jsme si dali i aperitiv a pak jsme možná byli trochu veselejší, ale užili jsme si to. Nezáviďte (:-P). Příští Valentýn je plně v mé režii :)