Blbnu

(Jen pro vaši informaci, abyste mi neříkali, ať neblbnu.)

Byla mi doporučena k přečtení jedna příručka k výběru životního partnera. Ne, že bych si ji chtěla číst, ale alespoň jsem si ji v knihovně prolistovala. Našla jsem ji v poličce se štítkem "Logika", tudíž jasný vzkaz od paní knihovnice ;)

Terapeutická skupina kolem mého blogu zřejmě nefunguje. Já se však ani tak nedivím. Přirovnání bude znít divně, ale jaký pán, takový pes. Taky bych to nezvládla. Takže není skoro o čem psát ... Chovám se jako nějaká čtrnáctiletá zhrzená puberťačka. Někdy to přijít muselo, byť o pět let později. Abych si začala hledat čtenáře v jiné věkové kategorii, co?

Vlezla jsem na seznamku, slavné Badoo.com, kdyby vás to zajímalo, jak člověka bombardují emaily, dokud se nezaregistruje. A hlavně se tam nemusím sama aktivně angažovat a doprošovat, zájemci a ještě z mého blízkého okolí si mě najdou sami, stačí si tam hodit svou fotku a trochu vyplnit profil. Vzkazy od mužů, jak jsem krásná, moc fajn ... dokážou potěšit a pozvednout náladu, i když vím, že to většinou nemyslí vážně a píšou každé.

Uvědomila jsem si, jaké to je, když vás někdo neustále otravuje, tím hůř člověk bez svého názoru, který s vámi ve všem bezhlavě souhlasí a snaží se být vaše identické dvojče jen, aby se vám zalíbil. Ale s některými se píše dobře. Nejen způsob vyjadřování, ale i forma o člověku hodně prozradí. Musím zaklepat, že jsem se zatím s žádnými oplzlostmi nesetkala (Ale včera jsem se tady na blogu dozvěděla zajímavé věci.), když ovšem pominu nějakého Alžířana žijícího údajně v Moskvě, který jaksi nedokázal pochopit, proč si s ním nechci povídat přes Skype. Prý se se mnou chce setkat 111 lidí, jsem totiž velmi atraktivní, jak mi hlásí Badoo. Dobře, mám je brát po jednom, nebo všechny zároveň? (:-D)

Ne, já prostě musím být neustále něčím zaměstnaná, abych nedělala blbosti. Jenže se prakticky nemám ani na co těšit. Brigádu mám i nemám, prostě nevím, na čem jsem. A než se to dozvím, nemůžu si ani nic pořádně na prázdniny naplánovat. Super. S L. jsme chtěly jet do Itálie, ale nakonec při nejlepším skončíme někde pod stanem v naší vlasti jako čím dál více Čechů. Včerejší výlet jsme si užily, takže bychom, myslím, spolu mohly vydržet, aniž bychom si začaly lézt na nervy, i ten týden. Doufám však, že někdy vyjde i nějaký film v kině, stará či nová setkání :)