Co dokáže způsobit jeden špatný učitel

Proč jsem byla tak blbá? Kdybych se opravdu tak moc chtěla dostat na sociologii, asi bych pro to udělala víc, že? 

Mohla jsem si jako volitelné předměty vybrat právní seminář, ekonomický seminář, psychologii či dějepisný seminář. Já jsem si místo vyjmenovaných raději minulý rok vybrala literární seminář. Když můj počin vezmeme z pozice studenta - lenocha, udělala jsem snad nejlépe, jak jsem mohla. V literárním semináři prakticky nic neděláme, nemusím se do něj učit, a tudíž mám o jeden předmět méně než ostatní, kteří do něj nechodí. Abych paní profesorce tedy úplně nekřivdila, museli jsme v minulém pololetí vypracovat seminárku, kterou jsem na poslední chvíli odflákla. Až po několika měsících jsem se dozvěděla, že námět Lakomce původem od antického dramatika Plauta a jeho Komedie o hrnci využil i Shakespeare v Kupci benátském nebo třeba bratři Čapkové v dramatu Ze života hmyzu, což jsem vůbec netušila. Závěr Komedie o hrnci jsem si taky domyslela, protože se v různých zdrojích lišil, snad jsem se trefila (:-D). Toto pololetí se máme všichni povinně zúčastnit nějaké literární soutěže, což taky bude mazec, ale jinak pohoda v tomto předmětu.

Od předmětu psychologie jsem se taky raději držela dál, protože různé psychologické hry úplně "miluju".

Zdroj:http://nd.spacegrant.org/uploads/images/teachers.jpg

Právo nezvládám, jak ukázaly výsledky NSZ ze ZSV, v moderních dějinách plavu, protože místo dějepisu maturuju z matiky (popravdě si nedovedu představit, že bych maturitu z dějepisu zvládla), o ekonomii vím houby, s filozofií jsem na štíru ... A kdo za to může? Samozřejmě, že já. Mám se více, lépe, efektivněji učit. Ale nejsem v tom sama. Částečně nese vinu taky škola. Kdybych si však měla znovu vybrat střední školu, své rozhodnutí bych nezměnila. Gympl mám pár set metrů od domu a chtěla bych mít všeobecné vzdělání. Rozhodně naše výběrová škola patří k těm lepším, avšak všechno má své mouchy. Za ty necelé čtyři roky, co jsem tam strávila, jsem zažila několik vyloženě špatných učitelů, kteří nenaučili vůbec nic. Naštěstí by se dali spočítat na prstech jedné ruky (4) a po nějakém čase byli propuštěni. Jenže jejich "řádění" se na našich znalostech přece jenom odrazilo, i když jsme si tehdy libovali, že nemusíme nic dělat. Nejhůře jsme dopadli v zsv, protože pan profesor z těch čtyř zmíněných strávil na naší škole nejdelší dobu (minimálně první tři roky mého studia). Těžko se to všechno poslední rok dohání. Na druhou stranu jsem fakt strašně vděčná panu řediteli, že jsme letos dostali toho nejlepšího, nejvzdělanějšího, vědomostmi nejnabitějšího humanitně zaměřeného profesora na škole. Kdybychom jej měli hned od prváku na zsv, teď bychom určitě všichni excelovali na Scio testech devadesátkovými percentily. Ale takhle?

Vždycky, když někdo na nějakém blogu píše, jaká je to zase otrava, že se musí učit do práva nebo ekonomie, říkám si - šťastní to lidé a neváží si toho. Alespoň je hrozící písemka donutí se tyhle věci naučit a mají plno podkladů. Co mám já? Nějaká střední odborná ekonomická škola, cestovního ruchu apod. je na tom asi lépe v přípravě třeba na ty NSZ ZSV než my gympláci ...

A to se mi ještě před pár měsíci honily v hlavě myšlenky, že se možná na tu sociologii vykašlu, protože se na ni dostane každej blbec.

Btw. Jednou se mě taťka zeptal, jaký je rozdíl mezi čtyřletým a víceletým gymplem. Zamyslela jsem se a kromě dvojnásobné délky pobytu stráveného v jedné škole a ještě k tomu v jedné třídě se stále stejnými lidmi, mě nic nenapadlo. Jo, možná jsou považováni za ty "lepší, zkušenější ...", ale objektivně? Proč jsem vlastně po páté třídě neodešla na gymnázium? Asi bych na to měla. Já jsem však přijímačky ani nezkusila. Myslím, že jsem se bála té ostudy, kdybych se náhodou nedostala. Mamka v tom zase viděla ukradené dětství plné šprtání. Avšak myslím, že tak horké by to zase nebylo. Stejně jsem však udělala dobře, že jsem šla až po deváté třídě. Čtyři roky strávené s jedním kolektivem jsou pro mě z psychického hlediska tak akorát. Pátý rok bych už asi nezvládla. A stejně se už mezi námi projevuje ponorková nemoc. Nechci vidět, až budu někde v práci se stejnými lidmi dvacet let.