Co není dobré zaměstnání?

Bakalářka dokončena po obsahové stránce, dnešním celodenním formátováním však zdaleka nekončím... Jestli vám můžu poradit, tak určitě si všechny ty okraje nastavte ještě před samotným psaním, jinak se vám to na konci pak celý rozhodí a budete s tím bojovat podobně jako já. Konečně se tedy ale můžu pustit do psaní něčeho neodborného. 

Je to hezký pocit ráno se probudit a uvědomit si, že už to skončilo, ten stres, že už mám klid. Ne, teď nemluvím o bakalářce, ta mě vlastně poslední dobou ani nijak zvlášť nestresovala, spíš mě i bavila. Asi před měsícem jsem dostala nabídku dělat tazatelku pro jeden významný mezinárodní sociologický výzkum. Do toho dne jsem byla rozhodnutá, že žádnou brigádu navíc teď nechci, že se chci věnovat hlavně bakalářce a státnicím, jenže tahle nabídka se prostě nedala odmítnout, taková obrovská příležitost dělat něco, co se tolik týká oboru, který studuji a o němž všichni tvrdí, že nemá žádné uplatnění v praxi. Všechno je to hezké, ten výzkum fakt k něčemu je, ne jak ty všechny marketingové. Jenže vysvětlete to lidem, že? Stačilo říct, že se otázky týkají jejich názorů a postojů ke společnosti a už byl oheň na střeše. Natožpak když jsem ještě nezkušeně popravdě začala popisovat, čeho se ten výzkum týká konkrétně. Slovo politika je pro lidi jak červený hadr pro býka. Situace v tomto státě je nejhorší, jaká kdy byla. Důchodci mají malé důchody, jenom deset tisíc a přidali jim teď jenom třicet pět korun… Něco takového do vás čtvrt hodiny hustí a pak řeknou, že nic zodpovídat nebudou. Tolik času zbytečně promarněného, tolik peněz zbytečně utracených za cestu… Udělala jsem dva dotazníky a vzdala to. Byl to pro mě obrovská frustrace a stres, protože na nás samozřejmě tlačili vedoucí, že vůbec neplníme plán a oni z toho mají problémy. Moc nechápu, jak je možné, že minulý rok jsem těch dotazníků udělala tolik, měla dobrou návratnost a letos nic. 

Zdroj:http://biblestudyoutlines.org/wp-content/uploads/2012/08/argument-clipart.jpg

To člověka napadají i myšlenky, co když nejsem sama, komu to vůbec nešlo, co když ti lidi fakt už vůbec nechtějí mít nic společného s žádnými výzkumy, co když už ten jejich pohár trpělivosti přetekl, co když už jsou absolutně nasyceni všemožnými dotazníky? To by se rovnou mohla celá sociologie a vlastně i další sociální vědy zrušit, protože ty jsou na takových výzkumech založené. Psala jsem si s tazatelem, co se touto prací živí, což bych si teda já vůbec nedovedla představit, a prý to není tak zlé, jak si to představuji, prý mám v sociologii pokračovat i na magisterském studiu, prý práci seženu a prý mu budu dělat šéfku. Jo, je to ten tazatel, co mě a ještě pár dalších kolegů minulý rok školil, jak přesvědčovat lidi, aby dotazník zodpověděli a jak jsem na něho udělala dojem, po roce jsme si začali tykat (:-D). 

Ujasnila jsem si, jak bych nechtěla, aby moje práce vypadala. Nejhorší je pro mě nejistota, že nemůžu dopředu vědět, co mě v práci čeká a alespoň psychicky se na to připravit. Další nejistota se týká výdělku, který nezáleží jen na mně, ale také na neznámých lidech, jejich ochotě a výkonu. Toto by ve mně vyvolávalo největší stres, kdybych se takovou prací měla živit. Když bych to měla hodnotit, tak horší než tazatelství jsou snad už jenom práce, kde lidi nutíte, aby si pořídili něco, co vůbec nepotřebují a ještě za to musí zaplatit nemalou peněžní částku. Mám taky nějaké svědomí, že.