Čtyři roky blogující

I když jsem už dlouho nic nenapsala, rozhodně nečekejte nic zajímavého. Píšu jenom z každoročního zvyku, kdy sem kolem poloviny listopadu zveřejňuji svou fotku z dětství. Kolik let mi na té fotce je, tak už jakoby „opravdově“ bloguju. Letos jsou to čtyři roky. Ačkoli byste mohli zcela oprávněně namítnout, že to teda moc nebloguju, když tohle je za měsíc listopad první článek. Ale já ani nějak nevím, o čem psát. 

Sehnala jsem si dvě knížky do předmětu o time managementu, mám o nich napsat nějakou seminárku. Tak se teď organizací svého času snažím zabývat trochu více. Teda vlastně ani ne, pořád si říkám, jak si koupím krásný poznámkový blok, rozdělím si ho na různé oddíly a budu si do něj psát všechno, co mě během dne napadne, že bych měla udělat (nejlépe i s časovým rozvrhem), co si v nejbližší i vzdálenější době musím koupit (třeba až budu mít víc peněz :-D) apod., prostě taková odkládací hlava. Zatím jsem se však zmohla akorát na Google kalendář, zapisování poznámek do svého mobilu a rychlé poznámky na ploše svého počítače. 

Mám teď asi nějakou krizi, dobré by bylo, kdyby to byl jenom PMS. Třeba včera jsem chytla depku z toho světa, kde žijeme a bude mnohem hůř … Chtěla bych prostě žít v jiné době. Sem tam se podívám na zprávy, resp. Televizní noviny a většinou toho vždycky lituju. Samé vytahování špíny na lidi, bulvár, nad kterým kroutím hlavou, miliarda nepodstatných zpráv, mezi kterými člověk snadno přehlédne to důležité, zbytečné prodlužování reportáží atd. atd. Myslím, že jsem o tom již někdy psala. Říkám si, že už je fakt načase tu Novu zrušit! Nemáte tip třeba na nějaký internetový zpravodajský server, kde člověk snadno získá přehled jenom o tom nejdůležitějším, co se během dne stalo? 

A co jsem dělala „výjimečného“ během těch tří týdnů? S panem Ideálním jsme si vlastnoručně vyrobili draka a zúčastnili se drakiády. Dvakrát se nám zamotal ocas z mašliček, tak jsme jej jednou přímo na kopci vyrobili znovu a podruhé to už rovnou zabalili a vydali se do obchodu koupit stuhu, jako měly ostatní draci. Bohužel ani vánoční stužky nepomohly, asi jsme na pouštění draka leví. Avšak pozor, asi tak půl minuty letěl a já jako pohotová filmařka, že jsem to zachytila na záběru ;-) 

Taky jsem byla tajemné schůzce s jednou slečnou (co si jako právě teď představujete? :-P). Myslela jsem si, že po mně třeba bude chtít, abych se zúčastnila nějakého sociálního experimentu pro nějakou její diplomku a ono se z toho zatím vyklubalo lákání do činnosti, co mi hodně připomínalo pyramidu. Ruce pryč, ale stejně mě trochu zmanipulovala. No a pro dnešní týden se ta „výjimečnost“ bude konat až teď o víkendu, kdy se jdu podívat na přednášku (prý) nejvýznamnějšího českého experta z oboru veřejná politika. Předmět, v němž je stěžejní knížka, kterou právě on napsal, patří k mým snad nejneoblíbenějším (a taky nejtěžším!) v tomto semestru, ale ten chlapík mě prostě zajímá (:-D). 

No vidíte, a když mluvím o chlapíkovi, ještě se musím zmínit, že se mě asi ve vlaku pokoušel sbalit jeden muž, co si sedl naproti mně. Schválně jsem se mu nezmínila o svém příteli, chtěla jsem mu to sdělit až na konci, abych viděla jeho výraz (:-D). Po pozdějším zpětném zhodnocení jeho chování jsem došla k závěru, že se mě zřejmě snažil otestovat, a protože jsem jeho testem neprošla, ani mě nepožádal při vystupování o telefonní číslo. Takže bohužel k žádnému výrazu nedošlo (:-D). Aby bylo jasno, nijak jsem se nesnažila zapůsobit, mám přece pana Ideálního (:-P). A navíc příliš netancuju, toto léto jsem ani jednou nevytáhla kolo ... a na co se mě ještě ptal?

A pozor, právě jsem si všimla, že tento článek má mezi zveřejněnými pořadové číslo 100. To se nám to pěkně sešlo, že? A zdá se mi, že mi jeho napsání zlepšilo náladu :-)