12 banalit za poslední měsíc a půl

Vím, že jsem dlouho nic nenapsala, ale přiznávám se, že ani nevím, o čem psát nebo na to nemám vůbec náladu. Na nedostatek času se ale vymlouvat nemůžu. Leden byl náročný, ale zvládla jsem to. Sto hodin na stáži jsem si odchodila a zápočet za to získala. Jestli jsem se něco nového naučila, o tom by se však dalo polemizovat. Teoretickou část bakalářky jsem sice nestihla napsat celou, ale dvě kapitoly mám a za ně jsem také získala zápočet. Ještě musím dopsat jednu kapitolu. Zkoušky jsem taky všechny udělala hned napoprvé, takže za minulý semestr se mi všechny kolonky zelenají 45 kredity :-) V bodech bych teď mohla popsat tu dobu od půli ledna, kdy jsem se ozvala naposledy.

1. Na stáži se mnou v kanceláři seděla jedna snad možná ještě slečna, u níž je hned na první pohled poznat, že je introvertka, já jsem to teda okamžitě poznala (:-D). Mimochodem já k těm, co na první pohled vypadají jako introverti, taky patřím. To aspoň člověk vidí, že i takoví lidé se můžou dostat na nějakou vyšší pracovní pozici.

Zdroj:http://www.buzzle.com/img/articleImages/598394-38716-36.jpg

2. Chovala se hrozně hodně na všechny a děkovala snad úplně za všechno. Podvědomě jsem se k ní snažila chovat stejně hodně a přišlo mi to hodně divný (:-D). Ale snažila se o mě starat a shánět mi nějakou práci na tom úřadě, protože moje školitelka byla snad tři čtvrtiny mé stáže nemocná. Avšak pořád v té kanceláři byla taková podivně napjatá atmosféra, ta se kupodivu úplně změnila, když mi slečna Introvertka nabídla tykání. Poslední den jsem hlavně jí donesla malou pozornost a poděkování v podobě zákusků, byla hrozně nadšená a objala mě :)

3. Přesvědčila jsem se o tom, že svět je hodně nespravedlivý. A když s tím chci něco dělat, všichni mě od toho odrazují, že se mám raději chovat jako ovce, abych si náhodou někde neudělala špatné jméno, a dostávám se s nimi o tom do hádky. Jednalo se samozřejmě o tu stáž a o peníze, které za mě moje onemocněná školitelka dostala. Když mi napsala, že mě sleduje na dálku prostřednictvím svých kolegů, tak jsem to teda nechala být, že se aspoň snaží, když jí zdraví selhalo. To člověk nikdy neví, co na něho přijde. V závěrečném hodnocení průběhu mé stáže jsem od ní dostala jen samou chválu (:-D).

4. Byla jsem s rodinou oslavit bráchovy narozeniny na bowlingu. Vůbec mi to nešlo a prohrála jsem na plné čáře (:-D).

5. Hned druhý den jsme se se slečnou V., jejím přítelem a L. podruhé vydali do údajně největšího aquaparku v České republice. Tentokrát všechno proběhlo v pořádku, žádná nehoda. Akorát jsme byli docela překvapení, kolik lidí tam oproti minulé návštěvě bylo. Museli jsme vždy čekat frontu na čluny i u vjezdu do atrakce.   

6. Napadlo mě, že by bylo nejlepší udělat si vlastní výzkum pro mou bakalářku. Možná se budete smát, ale my jako bakalářští studenti sociologie smíme dělat vlastní výzkum (tedy např. dotazníky) jen výjimečně s povolením vedoucího. Jinak se běžně dělá sekundární analýza dat z nějakého již proběhlého výzkumu, nebo čistě teoretická práce. Je to takové docela zvláštní, protože jiné obory si dotazníky dělají zcela běžně, ale řekla bych, že v některých případech moc velkou vypovídající hodnotu mít nemůžou. Byla jsem do toho hodně nadšená, že něco vyzkoumám, mělo se to týkat jedné specifické skupiny naší fakulty. Nakonec jsem se však smířila s obyčejnou sekundární analýzou dat, kterou se mi zdá, že už mám snad i skoro hotovou. Hrozně mě to statistické zpracování baví (:-D).

7. Na závěr mé stáže jsem dostala plnou velkou dárkovou tašku dárků :) Samozřejmě většina reklamní předměty, ale celkem využitelné. Nějaké bloky na psaní, lepíky, klíčenku s jejich logem..., hodně mě potěšily dva balzámy na rty též s jejich logem a pozor čajová souprava pro jednoho.

8. Udělala jsem si radost a šla jsem se i s panem Ideálním jen tak zlehka podívat po obchodech, jestli někde nemají nějaké hezké šaty na tradiční vesnický hasičský ples, kam každý rok chodíme. Jedny nádherné růžové jsme objevili hned v prvním obchodě (Camaïeu se jmenuje), a protože jsem nechtěla čelit příliš velké rozhodovací paralýze, ještě když mě hned tak zaujaly, koupila jsem si je. A těšila se na ples, protože pozvání na něj přijala také slečna V. se svým přítelem. Bohužel den před plesem jsme já i pan Ideální onemocněli nějakou podivnou snad střevní chřipkou, takže tradice byla porušena a bál bohužel byl ochuzen o naši přítomnost.

9. Byli jsme s panem Ideálním v kině na filmu Vejška a jako nic moc. Shodli jsme se však, že Kraus byl jednoznačně nejlepší.

Zdroj:http://img.aktualne.centrum.cz/596/60/5966007-vejska.jpg

10. Na Valentýna jsme se rozhodli, že si spolu uvaříme nějakou dobrou večeři. Samozřejmě se zase dostavila ta příšerná rozhodovací paralýza, co vařit. Nakonec tedy po poradě s bráchou a slečnou V. padla karta na špízy. Řeknu to na rovinu, nepovedly se ... že jsme radši neudělali špagety (:-D). A představte si, že jsme si s panem Ideálním oba vzájemně věnovali nějakou knížku, ačkoli jsme se vůbec nedomlouvali a já jsem mu pořád dokola opakovala, že žádný dárek nechci (:-D). Dostala jsem knížku Ticho, která navazuje na bod číslo jedna tohoto článku, týká se totiž introvertů. Pan Ideální říkal, že právě tohle se mu na mně tak líbí. Já jsem mu věnovala hrozně zajímavou knížku Pět jazyků lásky.

11. Venku už je tak krásně :) Akorát mě mrzí, že jsme se toho sněhu vůbec nedočkali. Chtěli jsme jít běžkovat, ale vůbec nebyla příležitost. Zato na kešky už je parádní počasí, zrovna minulý týden jsem překonala sama sebe a pro pár (tedy dvě) jich vylezla na stromy. Tak vysoko jsem snad ještě na stromě ani nebyla (:-D).

12. "Slavili" jsme babiččiny osmdesátiny. Hrozně bych si přála, abychom se k sobě všichni vzájemně více chovali jako rodina, trávili společně více času a byli k sobě více otevření. Budu se to muset pokusit nějak napravit.

A co mě čeká? Tento týden plníme s panem Ideálním další každoroční tradici, jdeme do divadla. Takže aspoň tam využiji ty moje nově koupené růžové šaty :) Od začátku března se chci začít učit na státnice, resp. dohánět resty ve čtení předepsané literatury. Taky se blíží zveřejnění workcampů na letošní léto. Možná jsem blázen, ale chci jít do toho ještě jednou. Zřejmě pojedeme s L. spolu. Těším se na tu rozhodovací paralýzu výběru (:-D).