Už jsem se dlouho neozvala, co? Nějak poslední dobou ani nemám potřebu, ale něco málo napsat musím, abyste věděli, že ještě pořád žiju. Tak jenom na co si vzpomenu v bodech.
1. Možná jsem už dospěla do fáze, kdy pomalu přestávám žít online život a začínám čelit problémům i toho offline života. Že by byl blog dobrý odrazový můstek? Paradoxně se stává, že poté co tohle napíšu, se tu objeví hned několik článků za sebou v krátké době, bude to i tento případ?
2. S dnešním dnem jsem opravdu spokojená. Myslím, že oproti jiným dnům jsem toho stihla fakt hodně. Vstávala jsem něco po 4:30, ještě nejsem unavená a ani hlava mě nebolí, jak to tak bývá po dlouhém dni, což dnešek rozhodně byl. Většinu jsem vypsala panu Ideálnímu a řekla bych, že to stačí. Stejně by to pro vás byla nuda ;) Co nepodstatného bych vyzdvihla? Třeba, že jsem si dobře pokecala se známou, kterou jsem už nějakou dobu neviděla, nebo že mi nějací puberťáci dokonce pochválili postavu :)
3. Jako povinný tělocvik jsem si zapsala pěší turistiku. Čtyři výlety během semestru, dobrá volba, ne? Mám za sebou první čtvrtinu a musím říct, že jsme nějakých těch 16 km ušli tak rychle, že jsem to pomalu ani nestačila zaznamenat a nohy mě bolely taky jenom trochu ;) Navíc přes prvotní obavy ještě půl hodiny před začátkem jsem si hned v naší skupině našla spřízněnou duši, teda abych to uvedla na pravou míru, ona si našla mě. Bydlíme od sebe pár kilometrů a obě jsme navštěvovaly stejný gympl, jaká to náhoda :)
4. Do asi poloviny předmětů máme povinnou četbu v angličtině, takže se momentálně mým nepostradatelným společníkem na cestách stal anglicko – český a česko – anglický slovník. S oblibou si ty vědecké články a anglickou literaturu čtu ve vlaku. Zjišťuju, že se do toho cizího jazyka po více jak půlroce, kdy jsem ho prakticky vůbec nepoužívala, opět dostávám. Ale ještě pořád nezvládám, když nám na semináři přednášející rozdá anglický text, který si máme přečíst (bez použití slovníku, to by bylo trapné) a následně o něm diskutovat.
![]() |
| Zdroj:http://www.dunrupur.com/wp-content/uploads/2011/10/datingonline.jpg |
5 .Naučila jsem se hledat v elektronických informačních databázích. Akorát jsem tam stejně nenašla to, co jsem chtěla. Chodím do svého vytouženého předmětu o psychologii na internetu. Měla jsem si do něj připravit prezentaci nějakého výzkumu týkajícího se této oblasti. Fajn, nejvíc mě zajímají dvě témata – blogy a samozřejmě seznamování přes internet. Po úmorném hledání jsem objevila článek, který mě svým abstraktem zaujal. Co způsobuje, že některé páry, které se seznámily v kyberprostu, dokázaly svůj vztah úspěšně přenést i IRL (moje oblíbená zkratka - „in real life“)? Btw. pan Ideální konečně zjistil, co znamená zkratka ORL = out real life :-D). Z výzkumu z roku 2002 jsem se nedozvěděla prakticky nic světoborného a s mnoha výsledky bych polemizovala, ale mám to splněno.
6. Budu mít narozeniny. Už jsem na světě přibližně čtvrtinu průměrně očekávané délky života novorozence ženského pohlaví (:-P). A víte, že vůbec nemám potřebu či chuť to nějak slavit. Nevím, možná spíš nechci zažít další nudnou „oslavu“, které se zúčastní a kterou vyžaduje širší rodina. Možná se bojím, co by si o tom pomyslel pan Ideální, bojím se trapasů, bez nichž by se to jistě neobešlo. Nic velkého jako dárek si taky nepřeju. Přemýšlím, kdy nastal ten zlom v mém uvažování.
7. Konečně mi došlo, co vlastně jsem. Já jsem svým způsobem úplně hrozný pokrytec. Nejsem konformní k většině dnešní společnosti a místo, abych to před těmi konformními lidmi přiznala, tvářím se, že se chovám stejně jako oni. Pak musím hrát asi milion různých rolí. Dobře, ono tohle všechno bude způsobeno tím, že se chovám jak Tedovi rodiče. Nedokážu mluvit o vážných a intimních věcech. Naštěstí panu Ideálnímu se většinou vždy po nějaké době strávené páčením podaří to ze mě dostat. Ano, komunikace ve vztahu je důležitá.
7. Konečně mi došlo, co vlastně jsem. Já jsem svým způsobem úplně hrozný pokrytec. Nejsem konformní k většině dnešní společnosti a místo, abych to před těmi konformními lidmi přiznala, tvářím se, že se chovám stejně jako oni. Pak musím hrát asi milion různých rolí. Dobře, ono tohle všechno bude způsobeno tím, že se chovám jak Tedovi rodiče. Nedokážu mluvit o vážných a intimních věcech. Naštěstí panu Ideálnímu se většinou vždy po nějaké době strávené páčením podaří to ze mě dostat. Ano, komunikace ve vztahu je důležitá.
8. Třeba jsem zapomněla zmínit něco důležitého, můžete se ptát :)
