čtvrtek 5. května 2011

Facebooková senzace

Asi bych sem o této záležitosti příliš psát neměla. Mohla bych někoho poškodit. I když si myslím, že bych tomu člověku ublížila méně než někteří, protože vy jej neznáte. Můj spolužák ze stejného ročníku si sáhl na život. Kdybych to řekla trochu drsněji po našem, zhompl se na trámě. Netuším, co ho k tomu vedlo, znala jsem jej pouze od vidění ze školy. Rozhodně byl extrovertní typ člověka s hromadou kamarádů. Že něco takového provede by mě v životě nenapadlo, stejně jako u nikoho jiného z mého okolí. Je to smutné. 
Ale teď bych chtěla řešit něco trochu jiného. On není pryč, stále ještě žije, i když nevnímá nebo spíše nereaguje, prostě leží v kómatu. Jak tohle všechno vím? Jeho blízcí na Facebooku založili událost, které se mohou symbolicky účastnit lidé, jimž není jeho osud lhostejný. Nyní už jich je kolem čtyř stovek. Já nevím, mně tohle přijde divné. Co na to řekne, až se probere? Že o jeho zkratu najednou ví "celý" Facebook. Pokud by na něm jeho čin nezanechal trvalé následky, stejně mu bude přisouzena určitá nálepka. Na druhou stranu ale zase pozná, kolik lidí stojí při něm a že má cenu žít. Avšak znáte Facebook ... když můj "přítel", tak já taky. Navíc je trochu tristní, že to vypadá, jako kdyby mu vševědoucí Facebook ukazoval, jak dlouho tento jeho stav potrvá. Událost je totiž omezená časem na zhruba čtyři měsíce.
A stala se mi taková podivná věc. Šla jsem jeden den po školní chodbě, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, co se děje, ani o koho se jedná. Já jsem ho potkala, nebo mu byl někdo hrozně podobný. Šel s jedním klukem. Ještě jsem se zamyslela, zda nemá na naší škole bráchu a nejdou spolu. Zvláštní.

EDIT - Všechno už je dávno jinak. Na škole nám visí černá vlajka ...